Doktor veterinární medicíny
Dnes se ponoříme do Doktor veterinární medicíny, tématu, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. Doktor veterinární medicíny je téma, které pokrývá mnoho oblastí zájmu, od vědy po zábavu, včetně sociálních a kulturních otázek. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Doktor veterinární medicíny, od jeho dopadu na společnost až po pokroky, kterých bylo v této oblasti dosaženo. Kromě toho probereme kontroverze a výzvy, kterým Doktor veterinární medicíny v současnosti čelí, a také možná řešení a vyhlídky do budoucna. Připravte se ponořit se hlouběji do fascinujícího světa Doktor veterinární medicíny!
Doktor veterinární medicíny (lat. medicinae veterinariae doctor, zkratka MVDr. psaná před jménem) je akademický titul udělovaný absolventům vysoké školy v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství a veterinární hygieny. V Česku je tento titul udělován po šestiletém studiu a po ukončení studia příslušnou státní rigorózní zkouškou.[1] V mnoha státech je získání ekvivalentního titulu nezbytnou podmínkou k umožnění vykonávání povolání veterinárního lékaře (zvěrolékaře). Jedná se o tzv. profesní doktorát, tedy o titul spjatý s výkonem profese, přičemž dosažený stupeň vzdělání dle ISCED je 7 (master's degree). Po absolvování doktorátu veteriny lze nastoupit rovnou do praxe, tedy optimálně kupř. do zavedené veterinární kliniky (ordinace). Podmínky pro samostatnou veterinární praxi se mohou měnit, nicméně atestace nebývají v současnosti podmínkou (atestace je nutná pro specializaci, tedy pro veterináře-specialistu).
Současnost
Podle českého zákona o vysokých školách je v současnosti slovním vyjádřením titulu MVDr. „doktor veterinární medicíny“,[2] jde o „obligatorní“ doktorát (blíže: malý doktorát), tedy jedná se o řádné zakončení studia příslušnou rigorózní zkouškou (součástí není povinná obhajoba rigorózní práce, například v některých těchto oborech na Veterinární univerzitě Brno se tato práce dobrovolně zhotovuje, vždy dle akreditované skladby příslušného oboru).[3][4][5] Zpravidla se tak jedná o celistvé šestileté prezenční magisterské studium na univerzitě (tedy nikoliv rozdělené na bakalářský a na navazující magisterský studijní program) v uvedených oblastech.[6][7][5]
V Česku mohou tento titul získat pouze absolventi Fakulty veterinárního lékařství a Fakulty veterinární hygieny a ekologie Veterinární univerzity Brno.
Udělování titulu „doktor veterinární medicíny“ se v Česku řídí zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž i úspěšný absolvent, „doktor veterinární medicíny“, má případně možnost též dále studovat v doktorském studijním programu (zpravidla další 3–4 roky studia, dříve „postgraduální studium“) a získat titul „doktor“ (Ph.D., 8 v ISCED, doctor's degree), tedy tzv. velký doktorát, ten je primárně zaměřen na samostatnou vědeckou činnost (resp. akademickou činnost).
V USA veterinární lékaři získávají titul ve zkratce D.V.M. (Doctor of Veterinary Medicine), který se uvádí za jménem.
Doktorát veteriny, stejně jako další, jsou platné jak v Česku, tak na Slovensku (díky mezinárodní smlouvě není třeba podstupovat tzv. nostrifikaci). Platí pro ně i stejný zápis – zkratka titulu se píše před jménem a od jména se odděluje mezerou, např. MVDr. Jan Novák. Někdy se zkracuje na „dr.“, popř. na začátku větného celku jako „Dr.“ (např. Na Univerzitě Karlově vystudoval dr. Jan Novák. / Dr. Jan Novák vystudoval na Univerzitě Karlově.).
Historie
Do roku 1953
Doktorát zvěrolékařství (veterinární medicíny), MVDr., byl dříve udílen vedle dalších doktorátů,[8] kupříkladu vedle doktorátu lékařství (medicíny) ve zkratce MUDr.[9]
Po roce 1953
Po převzetí moci komunisty byla následně roku 1950 přijata nová legislativa, která od roku 1953 zrušila tituly a stavovská označení pro nové absolventy a těm tak byly nově udíleny pouze desítky tzv. profesních označení (např. typu promovaný právník, železniční inženýr, dřevařský inženýr, inženýr-agronom, inženýr-zootechnik, inženýr-zemědělský mechanisátor, potravinářský inženýr, promovaný farmaceut, promovaný zubní lékař, promovaný dětský lékař, promovaný lékař, promovaný lékař-hygienik a mnohá další).[10] Veterinární lékaři tak po roce 1953 získavali profesní označení „promovaný veterinární lékař“.[11] Poté byla provedena určitá reforma a v českých zemích (resp. v ČSSR) bylo absolventům veterinárních studií přiznáváno tehdejším vysokoškolským zákonem (zákonem č. 19/1966 Sb.) MVDr., jakožto „doktor veterinářství“. Další vysokoškolský zákon z roku 1980 již pod stejnou zkratkou MVDr. uváděl titul „doktor veterinární medicíny“.
Po roce 1990
Po revoluci byl v roce 1990 přijat nový vysokoškolský zákon a titul MVDr. byl udílen i nadále jako „doktor veterinární medicíny“ – vysokoškolský zákon tak udílel pouze dva doktoráty: MUDr. a právě MVDr., mimo to zde ještě zákon uváděl titul Dr., ovšem ten byl spjat až s tzv. „postgraduálním studiem“ (další 3 roky studia). Boloňský proces následně sjednotil oblast evropského vysokoškolského vzdělávání.
Titul „doktor veterinární medicíny“, MVDr., se tak uděluje i nadále, přičemž ti absolventi, kteří chtěji pokračovat v dalším studiu, tak od roku 1998 mohou již v doktorském studijním programu (doctor's degree, do roku 1998 zmiňované „postgraduální studium“) – v současné době je pak tento program spjat s titulem „doktor“ v mezinárodně standardní zkratce Ph.D. (za jménem), která označuje vědce (ekvivalent dřívějšího „kandidát věd“, CSc.).
Reference
- ↑ Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.Dostupné online.
- ↑ § 46 odst. 4 písm. e) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Dostupné online.
- ↑ Témata rigorózních prací . Veterinární a farmaceutická univerzita Brno . Dostupné v archivu.
- ↑ Kvalifikační práce . Veterinární a farmaceutická univerzita Brno . Dostupné online.
- ↑ a b Popis studia a uplatnění . Veterinární a farmaceutická univerzita Brno . Dostupné v archivu.
- ↑ § 46 odst. 2 zákona o vysokých školách. Dostupné online.
- ↑ Obecné informace pro uchazeče o studium na FVL VFU BRNO . Veterinární a farmaceutická univerzita Brno . Dostupné v archivu.
- ↑ Nařízení ze dne 14. září 1908, č. 205/1908 ř. z., o rigorosním řádu pro dosažení doktorátu zvěrolékařství
- ↑ Nařízení ze dne 15. dubna 1872, č. 57/1872 ř. z., kterýmž se vydávají nová ustanovení, jak lze nabýt doktorství na fakultách světských (rigorosní řád pro fakulty věd právních a státních, rigorosní řád fakulty lékařské, rigorosní řád fakulty filosofické), ve znění nařízení ze dne 16. března 1899, č. 56/1899 ř. z., jímž mění se rigorosní řád pro filosofické fakulty, a ve znění nařízení ze dne 21. prosince 1899, č. 271/1899 ř. z., jímž mění se rigorosní řád pro lékařské fakulty. Nařízení ze dne 8. dubna 1903, č. 97/1903 ř. z., jímž se vydávají nová ustanovení pro theologické fakulty.
- ↑ § 21 a 30 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách. Dostupné online. § 17 odst. 3 a § 20 vládního nařízení č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol. Dostupné online. Vyhláška ministra vysokých škol č. 248/1953 Ú.l., o označení absolventů vysokých škol. Dostupné online. (Později vyhláška č. 94/1961 Sb., o označování absolventů vysokých škol. Dostupné online.)
- ↑ Vyhláška ministra vysokých škol č. 248/1953 Ú.l., o označení absolventů vysokých škol. Dostupné online. Později vyhláška č. 94/1961 Sb., o označování absolventů vysokých škol. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Slovníkové heslo MVDr. ve Wikislovníku
