V dnešním článku se ponoříme do tématu Dobrá Voda (hrad), otázky, která v poslední době vyvolala velký zájem. Od svých počátků až do současnosti je Dobrá Voda (hrad) předmětem debat a analýz v různých oblastech, od politiky po vědu, včetně kultury a společnosti obecně. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy, které byly Dobrá Voda (hrad) v průběhu času dány, a také jeho dopad a význam v současném světě. Prostřednictvím vyčerpávající a přísné analýzy se budeme snažit osvětlit toto vzrušující a složité téma s cílem poskytnout našim čtenářům komplexní a aktualizovanou vizi Dobrá Voda (hrad).
Dobrá Voda | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | raná gotika |
Zánik | 18. století |
Poloha | |
Adresa | okres Trnava, Dobrá Voda, ![]() |
Souřadnice | 48°36′34″ s. š., 17°31′44″ v. d. |
![]() ![]() Dobrá Voda | |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrad Dobrá Voda stojí na východním okraji Malých Karpat v Dobrovodském krasu, nedaleko obce Dobrá Voda v přírodní rezervaci Slopy.
Hrad byl postaven někdy mezi lety 1262–1316. Stál na území, které roku 1262 uherský král Bela IV. věnoval Hlohoveckému panství. První písemná zmínka pochází z roku 1316, kdy se dostal do ruky Matúše Čáka Trenčianského. Protože na hradě nesídlila župa a ani se zde nenacházela významná obchodní cesta, neexistují záznamy z dřívější doby. Svojí rozlohou 0,84 hektaru se řadí k největším hradům na Slovensku. Za prvního stavitele bývá považován magistr Aba Velký, jenž podporoval Matúše Čáka. Aba však byl dne 15. června 1312 u Rozhanovců zabit, když s vojskem spěchal na pomoc oligarchům Abovco-Omodějcům. Ti vystupovali proti králi Karlu Robertu z Anjou. Hrad nesl v minulosti různá pojmenování, jako např. Hokw, Dobra Woda, Jókö či Guttenstein. Po smrti Matúše Čáka se dostal do rukou krále. Zikmund Lucemburský jej později prodal Ctiborovi ze Ctibořic, který nechal hrad rozšířit a hlavně v jihovýchodní části znovu opevnit. V majetku rodu zůstal do roku 1434, kdy rod vymřel po meči. Roku 1436 hrad získali Orságovci, kteří posilovali obranu. Hrad poté často střídal majitele, až se dostal do vlastnictví rodu Erdödy, za nichž dochází k úpadku hradu. V roce 1762 postihl hrad požár, po němž nebyl obnoven a chátral.
Nejstarší částí je horní hrad, který tvořil patrový obytný palác, po stranách chráněný věžemi a polygonální baštou. Za Orságovců byl přistavěn barbakan a dělová bašta. V obraně před Turky byl postaven dolní hrad a další dělové bašty. Přístup do hradu byl sveden do úzkého koridoru a procházelo se čtyřmi branami.