Dobrá (Stožec)

V dnešním světě se Dobrá (Stožec) stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od svého dopadu na společnost až po svůj vliv na technologie, Dobrá (Stožec) vyvolal debatu a úvahy v různých oblastech. Ať už z historického, ekonomického, vědeckého nebo kulturního hlediska, Dobrá (Stožec) je předmětem studia a analýzy specialistů a odborníků v oboru. V tomto článku se blíže podíváme na důležitost Dobrá (Stožec) a na to, jak ovlivnila náš každodenní život.

Dobrá
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecStožec
OkresPrachatice
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°53′24″ s. š., 13°50′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel19 (2021)[1]
Katastrální územíČeské Žleby (42,17 km²)
Nadmořská výška765 m n. m.
PSČ384 51
Počet domů35 (2021)[2]
Dobrá
Dobrá
Další údaje
Kód části obce155675
Zaniklé obce.cz3471
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobrá (do roku 1948 Guthausen)[3] je malá vesnice, část obce Stožec v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru severně od Stožce, rozložena při severovýchodním úpatí hory Stožec (1065 metrů), nad ústím Žlebského potoka do Teplé Vltavy. Je zde evidováno 30 adres.[4] V roce 2011 zde trvale žilo dvanáct obyvatel.[5]

Dobrá leží v katastrálním území České Žleby o výměře 42,17 km².[6] Část zástavby vsi s řadou cenných příkladů lidové architektury je od roku 1995 chráněna jako vesnická památková rezervace. Osada má charakter sezónní chalupářské destinace.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1816.[7] Z původní nahodilé zástavby podél Zlaté stezky vznikla ves Guthausen. Výjimečnost kombinace šumavských roubenek a větších domů alpského typu vyniká lokalizací zástavby pouze na jedné straně silnice (celá vesnice v délce tří kilometrů je podél severní strany cesty, na jižní straně je pouze kaple a bývalá škola). Před první světovou válkou zde žilo v 60 domech 615 obyvatel převážně německé národnosti[8]. V letech 1938 až 1945 byla Dobrá v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu.[9] Po druhé světové válce a odsunu Němců byla ves osídlena reemigranty z Rumunska a Slovenska. Ke dni 1. ledna 1949 byl název osady úředně změněn do podoby Dobrá[10]. Dobrá do roku 2019 patřila do římskokatolické farnosti České Žleby, kde byly také vedeny matriky.

Zastávka na trati Strakonice-Volary se nachází přibližně dva kilometry jihovýchodně od vsi a má název Dobrá na Šumavě.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 470 525 563 547 591 585 562 31 77 23 4 1 6 12 19
Počet domů 37 38 42 52 60 61 69 75 75 6 1 1 25 24 35

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1949 Dobrá byla osadou obce České Žleby v okrese Prachatice. Od roku 1950 je částí obce Stožec v okrese Prachatice.[13]

Pamětihodnosti

Osobnosti

V Dobré se dne 10. srpna 1917 narodila německy píšící spisovatelka Rosa Tahedlová (1917–2006), též známá jako Rosa Tahedl.[14] Část svého dětství zde trávil pozdější ministr kultury Daniel Herman, jehož rodiče tu měli chatu. Zde se naučil německy díky poslechu německých a rakouských rádií a televizí.[15]

Galerie

  • Auta a pes
    Auta a pes
  • Hospoda U Němečka
    Hospoda U Němečka
  • Kaple
    Kaple
  • Interiér kaple
    Interiér kaple
  • Vesnická památková rezervace Dobrá u Volar s kaplí
    Vesnická památková rezervace Dobrá u Volar s kaplí
  • Vesnická památková rezervace Dobrá, č.p. 25
    Vesnická památková rezervace Dobrá, č.p. 25
  • Železniční zastávka
    Železniční zastávka
  • Lávka přes Vltavu na Soumarském rašeliništi
    Lávka přes Vltavu na Soumarském rašeliništi
  • Vesnická památková rezervace Dobrá, č.p. 19
    Vesnická památková rezervace Dobrá, č.p. 19
  • Vesnická památková rezervace Dobrá, č.p. 8
    Vesnická památková rezervace Dobrá, č.p. 8

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  4. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice . 2009-10-10 . Dostupné online. 
  5. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 199. 
  6. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR . 1999-01-01 . Dostupné v archivu. 
  7. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 238. 
  8. ↑ FIBICH, Ondřej: Nejúplnější místopisný slovník staré Šumavy, Strakonice, 2009; s. 70 ISBN 978-80-901372-4-0
  9. ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha. 1938. : Dostupné online. S. 31. 
  10. ↑ PODHOLA, Roman: Odkaz staré Šumavy; Český Těšín, 2017; s. 168–169
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online. 
  12. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 84. 
  14. ↑ Kohoutí kříž: Rosa Tahedlová . Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích . Dostupné online. 
  15. ↑ RADIO PRAGUE. Kulturminister Daniel Herman im Gespräch. : Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Stožec
Části obce
Ostatní