V dnešním světě je Coluccio Salutati téma, které je stále aktuálnější. Ať už v politické, sociální, vědecké nebo kulturní sféře, Coluccio Salutati upoutal pozornost lidí ze všech oblastí života. Jeho dopad byl výrazně pociťován v různých aspektech každodenního života, což vyvolalo debaty, úvahy a akce. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Coluccio Salutati, analyzujeme jeho důsledky, původ, vývoj a budoucí perspektivy. Není pochyb o tom, že Coluccio Salutati znamenala zlom v naší společnosti a pochopení jejího rozsahu je nezbytné pro pochopení současného kontextu a možných trendů, které je třeba následovat.
Coluccio Salutati | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Lino Coluccio Salutati |
Narození | 16. února 1331 nebo 16. února 1332 Stignano |
Úmrtí | 4. května 1406 Florencie |
Povolání | politik, spisovatel a filozof |
Alma mater | Boloňská univerzita |
Témata | filozofie |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Coluccio Salutati nebo Coluccio di Pierio di Salutati (16. února 1331 – 4. května 1406) byl italský politik, učenec, představitel renesančního humanismu a následovník Petrarky. Shromažďoval staré spisy, analyzoval je a vybavoval anotacemi.[1]
Svým působením ovlivnil Poggia Braccioliniho a Leonarda Bruniho a probudil zájem o studium starověké řecké literatury. Na jeho podnět přišel roku 1396 do Florencie učit řečtinu Manuel Chrýsolorás.[2]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Coluccio Salutati na slovenské Wikipedii.