Coluccio Salutati

V dnešním světě je Coluccio Salutati téma, které je stále aktuálnější. Ať už v politické, sociální, vědecké nebo kulturní sféře, Coluccio Salutati upoutal pozornost lidí ze všech oblastí života. Jeho dopad byl výrazně pociťován v různých aspektech každodenního života, což vyvolalo debaty, úvahy a akce. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Coluccio Salutati, analyzujeme jeho důsledky, původ, vývoj a budoucí perspektivy. Není pochyb o tom, že Coluccio Salutati znamenala zlom v naší společnosti a pochopení jejího rozsahu je nezbytné pro pochopení současného kontextu a možných trendů, které je třeba následovat.

Coluccio Salutati
Rodné jménoLino Coluccio Salutati
Narození16. února 1331 nebo 16. února 1332
Stignano
Úmrtí4. května 1406
Florencie
Povolánípolitik, spisovatel a filozof
Alma materBoloňská univerzita
Tématafilozofie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Coluccio Salutati nebo Coluccio di Pierio di Salutati (16. února 1331 – 4. května 1406) byl italský politik, učenec, představitel renesančního humanismu a následovník Petrarky. Shromažďoval staré spisy, analyzoval je a vybavoval anotacemi.[1]

Svým působením ovlivnil Poggia Braccioliniho a Leonarda Bruniho a probudil zájem o studium starověké řecké literatury. Na jeho podnět přišel roku 1396 do Florencie učit řečtinu Manuel Chrýsolorás.[2]

Dílo

  • Invectiva (Invettiva), 1403
  • De saeculo et religione (Il secolo e la religione), 1381
  • De fato, fortuna et casu (Il fato, la fortuna e il caso), 1396-1399
  • De nobilitate legum et medicinae (La nobiltà delle leggi e della medicina), 1399
  • De tyranno (Il tiranno), 1400
  • De laboribus Herculis (Le fatiche di Ercole), nedokončené

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Coluccio Salutati na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ (slovensky) http://ii.fmph.uniba.sk/~filit/fvs/salutati_c.html
  2. ↑ (anglicky) Catholic Encyclopedia, 1913

Externí odkazy