V dnešním světě je Chudé sestry svaté Kláry téma, které v různých oblastech získalo velký význam. Ať už v politice, společnosti, vědě nebo technice, Chudé sestry svaté Kláry dokázal upoutat pozornost velkého množství lidí po celém světě. Jeho vliv je tak významný, že jeho dopad byl pociťován v různých aspektech každodenního života, což vyvolalo diskuse, debaty a úvahy o jeho důležitosti a důsledcích. V tomto článku dále prozkoumáme dnešní roli Chudé sestry svaté Kláry, analyzujeme jeho různé aspekty a pokusíme se pochopit, jak se stalo, že zaujímalo tak prominentní místo ve veřejné konverzaci.
Chudé sestry svaté Kláry (klarisky) | |
---|---|
Ordo sanctae Clarae | |
![]() Svatá Klára z Assisi | |
Základní informace | |
Aktivita | 1212 |
Založil | sv. František z Assisi, sv. Klára z Assisi |
Schválil | Inocenc IV. |
Chudé sestry svaté Kláry (zkráceně klarisky) je církevní římskokatolický ženský řád.
Řád založil František z Assisi roku 1212 jako tzv. druhý řád menších bratří na podnět svaté Kláry. Sv. Klára se v roce 1215 stala představenou prvního konventu u sv. Damiána (San Damiano) v Assisi, po jejím svatořečení řád přijal její jméno.
V roce 1253 papež Inocenc IV. schválil řeholi, kterou sestavila sv. Klára pro své sestry. Řád se rychle rozšířil po celé Evropě. Kláštery byly budovány společně s mužskými kláštery příslušníků řehole (např. dnes již bývalý Anežský klášter v Praze – Na Františku). Tito příslušníci byli i jejich duchovními správci.
V čele konventu stojí abatyše, kterou zastupuje převorka (vikářka), hospodářskými záležitostmi se zabývá ekonomka.
Řeholní oděv klarisek je hábit ve tvaru kříže, hnědé nebo černé barvy, přepásaný cingulem a hnědý nebo černý závoj. U laických sester má pak závoj bílou barvu.
Na území dnešního Česka založila první konvent svatá Anežka Česká v roce 1231 v Praze (tzv. Anežský klášter). Další kláštery postupně vznikly v Chebu (1270), Znojmě, Olomouci a Opavě. V současnosti působí klarisky v Brně-Soběšicích a ve Šternberku.