V dnešním světě je Chaldejská orákula téma, které získalo velký význam v různých oblastech. Od politiky po módu se toto téma stalo nevyhnutelným bodem konverzace. Jeho dopad vyvolal debaty, kontroverze a významné změny ve společnosti. V tomto článku se blíže podíváme na to, jak Chaldejská orákula ovlivnil a označil před a po v našem způsobu myšlení a jednání. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy a názory, které na toto téma existují, a také jeho relevanci dnes.
Chaldejská orákula jsou souborem duchovních textů sepsaných během 2. století v Sýrii Juliánem Chaldejcem a jeho synem Juliánem Theurgem, snad jako medijní psaní. Název díla odkazuje na dávnou chaldejskou, tedy babylónskou, moudrost[pozn. 1] a popisuje komplikovaný obraz oduševnělého či živého vesmíru s řadou duchovních prostředníků. Podle Orákul je fyzický svět vězením ze kterého lze uniknout prostřednictvím askeze a theurgie. Chaldejská orákula byla velmi vážená a oblíbená mezi novoplatoniky jako Porfyrios, Proklos, Hieroklés a Syriános, systematicky theurgii obhájil Iamblichos ve svém díle O mystériích egyptských.[1][2]
Podle kosmologie Orákul existuje mnoho sfér nejvyšší náleží zcela transcendentnímu Prvnímu Rozumu (Nús) a obývá ji trojice Otce, Velké Matky neboli Hekaté a Rozumu. Nížeji se pak nachází svět empyrejský kterému vládne Druhý Demiurgický Intelekt, svět éterický vedený Třetím Intelektem a elementální svět jehož vládcem je Hyperzokos „ohnivý květ“.[1]