Tento článek se bude zabývat tématem, které v současnosti vyvolalo velký zájem díky svému dopadu v různých oblastech. Panpsychismus vzbudil zvědavost odborníků a lidí zajímajících se o toto téma, protože jeho význam nezůstává bez povšimnutí. V celém článku budou analyzovány různé perspektivy a relevantní studie, které přispěly k hlubšímu pochopení důležitosti Panpsychismus. Stejně tak budou prozkoumána možná řešení nebo doporučení k řešení důsledků, které tento problém přináší. Doufáme, že tímto způsobem nabídne komplexní a obohacující vizi Panpsychismus, která čtenářům umožní pochopit její rozsah a potenciální dopad na současnou společnost.
Ve filosofii mysli zastává panpsychismus názor, že mysl nebo aspekt mysli je fundamentální a všudypřítomná vlastnost reality[1]. Panpsychismus je také popsán jako teorie, která říká, že mysl je fundamentální vlastnost světa, která existuje napříč vesmírem[2]. Je to jedna z nejstarších filozofických teorií, a je připisována různým filozofům, mezi nimi Thales, Platón, Spinoza, Leibniz, William James, Alfred North Whitehead, Bertrand Russell a Galen Strawson. V 19. století byl panpsychismus výchozí filozofií mysli Západního myšlení, avšak se vzestupem logického positivismu se dočkal ústupu. Nový zájem o obtížný problém vědomí oživil zájem o panpsychismus[3].
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Panpsychism na anglické Wikipedii.