V tomto článku se bude téma Cena za literaturu zabývat z různých úhlů pohledu s cílem ponořit se do jeho důležitosti a relevance v dnešní společnosti. Cena za literaturu je předmětem zájmu a debat v různých oblastech znalostí a jeho vliv je pociťován v různých aspektech každodenního života. V celém článku budou zkoumány různé výzkumy a svědectví, která osvětlí Cena za literaturu a poskytnou čtenáři širší a podrobnější pochopení tohoto tématu. Kromě toho budou analyzovány různé přístupy a názory na Cena za literaturu s cílem obohatit panorama a představit globální vizi jeho rozsahu a dopadu.
Cena za literaturu, též Literární cena je ocenění, které se obvykle uděluje spisovatelům za zvláštní úspěchy v oblasti literatury. Cena za literaturu se zpravidla uděluje za jediné dílo nebo za celoživotní dílo spisovatele. Literární ceny jsou důležitou součástí literárního průmyslu.
Literární ceny pravidelně udělují státní instituce, sdružení, akademie, nadace, nakladatelství, spolky nebo jednotlivci. Ve většině případů je ocenění spojeno s finanční částkou, medailí nebo stipendiem.
Podle okruhu příjemců se rozlišují mezinárodní a národní (včetně regionálních) literární ceny. V německy mluvících zemích se od 70. let 20. století výrazně rozšířilo udělování literárních cen. Zatímco Angelika Mechtelová v roce 1972 předpokládala přibližně 200 cen ročně, Uwe Wittstock v roce 2007 odhadl jejich počet na více než 700. Goethe-Institut uvádí 1331 individuálních cen jen pro Německo v roce 2000, což bylo evropské maximum.[1]
U některých významných mezinárodních cen, ale například i u Německé knižní ceny (Deutschen Buchpreis), vede výběr laureátů přes sestavení tzv. dlouhého seznamu kandidátů do užšího výběru, z něhož je nakonec určen vítěz ceny.
Mezi nejznámější literární ceny patří Nobelova cena za literaturu, Pulitzerova cena, Bookerova cena, Goncourtova cena, Cervantesova cena, Cena Georga Büchnera a Evropská knižní cena.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Literaturpreis na německé Wikipedii.