Cabernet Moravia

Cabernet Moravia (zkratka CM) je moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě červených vín, která byla vyšlechtěna v České republice, kříženec odrůd Zweigeltrebe a Cabernet Franc.

Cabernet Franc je středně pozdní moštová odrůda, původní „kabernetová“ odrůda z regionu Bordeaux, která je úzce příbuzná s volně rostoucí révou lesní Vitis vinifera ssp. sylvestris a vznikla patrně její selekcí. Podílela se na vzniku takových odrůd, jako například Cabernet Sauvignon, Merlot či Carménère, ale i v současné době je pro svou kvalitu používána při šlechtění nových odrůd, u nás například ještě odrůdy Erilon. Kvalitní víno Cabernet Franc vyniká v mládí granátovou barvou, která při zrání tmavne. Je typické výraznou plností, vůní malin, někdy i fialek, a jasným zábleskem černého rybízu a ovocnosti. Vína z teplých zámořských regionů spojují malinový nádech s marmeládově širokou chutí.

Cabernet Moravia je jednou z odrůd révy vinné (Vitis vinifera), což je jednodomá dřevitá pnoucí liána dorůstající v kultuře až několika metrů. Kmen tloušťky až několik centimetrů je pokryt světlou borkou, která se loupe v pruzích.^[1] Úponky umožňují této rostlině pnout se po tvrdých předmětech. Růst je střední až bujný s polovzpřímenými letorosty.

List je středně velký až velký, tmavozelený, tvar čepele je okrouhlý, tří- až pětilaločnatý s mělkými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je středně až silně puchýřnatá, hluboce síťovitě vrásčitá, spodní je hustě chlupatá. Řapíkový výkroj je lyrovitý, otevřený až s překrytými cípy, řapík je dlouhý, hladký, nafialovělý. Některé listy (stejně jako listy odrůd Cabernet Sauvignon a Chardonnay) mají první dva hlavní listové nervy, ohraničující řapíkový výkroj, holé, bez listového pletiva.

Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je středně velká, kulatá bobule s voskovým povlakem. Barva bobule je tmavomodrá až modročerná, dužnina je bez zbarvení, rozplývavá, kabernetové chuti. Množství barviva ve slupce je vysoké i v horších letech nebo při velkých úrodách. Hrozen je středně velký (150 g), kuželovitý, středně hustý až hustý, rozvětvený, s dlouhou stopkou.

Cabernet Moravia je moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera), která vznikla křížením odrůd Zweigeltrebe a Cabernet Franc. Je to první odrůda kabernetového typu, vyšlechtěná v České republice. Šlechtitelem a udržovatelem odrůdy je Lubomír Glos z Moravské Nové Vsi, odrůda je právně chráněna. Jedná se o pozdně dozrávající, výnosnou odrůdu, která je odolná proti plísni šedé (Botrytis cinerea). Křížení bylo provedeno v roce 1975,^[2] první sklizeň hroznů na většině semenáčků byla v roce 1979. Z nich se ukázal jako nejzajímavější semenáček M-43, a to jak po stránce pěstitelské, tak po stránce kvality hroznů i vyrobeného vzorku vína. Na základě těchto výsledků došlo k namnožení semenáčku a k jeho vysazování na další stanoviště. Pracovní název odrůdy je M-43, místně se používá název Kabernet Moravia.

Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána v roce 2001.^[2] Na Slovensku registrovaná není. Ve vinařské oblasti Morava se poměrně rychle rozšířila, pěstuje se v okolí Brna, v Mutěnicích, na Bzenecku, v Podluží i ve Slovácké vinařské podoblasti. Celkově byla v roce 2010 vysazena na 212 hektarech.^[2] Podíl vinic s touto odrůdou v České republice roku 2010 činil 1,2 %. Průměrné stáří vinic bylo v roce 2010 asi 10 roků.

Cabernet Moravia je vitální a velmi plodná pozdní odrůda. Doporučuje se pro ni střední i vysoké vedení a užší spon. Nejvhodnější a také nejúčelnější je řez na jeden kmínek a jeden tažeň. Odrůda má velkou autoregulační schopnost, čím kratší řez provádíme, tím jsou hrozny větší a také jejich počet je na letorostech vyšší a dochází k podstatnému zvětšení bobulí. Proto je vhodné tento systém doplnit redukcí počtu hroznů nebo jejich půlením v době zaměkání. Použití podnože závisí na půdním typu. Do těžších půd se doporučují málo vzrůstné podnože, pro vysoké vedení je vhodná silnější vzrůstná podnož, obecně vyhovují SO-4, T 5C, 125 AA a Cr 2. Plodnost je výborná a pravidelná. K výrobě vysoce jakostních vín je třeba objem sklizně snižovat. Výnos hroznů bývá vysoký, cca 5,89 kg/keř, respektive 9-16 t/ha. Průměrná cukernatost bývá 17-19,5° NM při obsahu kyselin 7-9,5 g/1. Z nejlepších stanovišť odrůda poskytuje při současné redukci násady hroznů i vysoce ceněná přívlastková vína (až ledové víno).

Doba rašení oček a doba květu je raná. Zrání hroznů je velmi pozdní, sklizňové zralosti dosahují hrozny ve druhé polovině října.

Proti napadení houbovými chorobami je odrůda méně odolná až středně odolná, citlivá je zejména na plíseň révovou (Plasmopara viticola), proti poškození mrazy je středně odolná.

Vyžaduje velmi dobré, pro dosažení přívlastkových kvalit pak jen ty nejlepší a nejteplejší polohy jižní Moravy, na půdy ale nemá zvláštní požadavky. Ideální jsou svahovité pozemky s intenzívním slunečním svitem a zároveň dostatečně záhřevné. Nemá ráda vyloženě suché půdy, převlhčené také nejsou moc vhodné, kvůli následné nízké kvalitě úrody. Nejlépe vyhovují hlinité a hlinitopísčité, chudší a sušší půdy, kde sklizně nejsou tak vysoké.

Kvalita vína bývá dosti rozdílná podle hektarových výnosů, doby sklizně, polohy, kde byly hrozny vypěstovány a technologie zpracování. Aromatické složky vína jsou velmi podobné vínům odrůdy Cabernet Franc a podstatně se mění, jak hrozen vyzrává. Z počátku zrání hroznů jsou trávovité, často připomínající zelené makovice, pak přecházejí přes vůni paprik k vůni, připomínající borůvky a černý rybíz. Víno vyrobené z dobře vyzrálých hroznů bývá velmi barevné, má nižší kyseliny a jemné třísloviny. U konzumentů nachází stále větší oblibu. Pokud vína mají možnost zrát na sudu, podstatně se zvyšuje jejich kvalita a prodlužuje uchovatelnost.

Při výrobě jakostních vín je cílem dosáhnout vysoce barevného, jemně aromatického vína s hladkou kyselinou a jemnými tříslovinami. Volí se většinou kratší doba macerace (5-7 dní) za optimálních teplotních podmínek (25-28 °C), kdy dochází k rychlé extrakci barviv a aromatických látek a zároveň nižšímu uvolňování hrubých taninů. Pro přívlastky se volí macerace delší, až 21 dní. Následnou jablečně-mléčnou fermentací dochází k zjemnění chutě a k harmonizaci vína, stává se velmi plné, hebké, s dobře strukturovanými tříslovinami a s dlouhou dochutí. Víno takto vyrobené je vhodné k delšímu ležení a zrání v sudech a na láhvi. Víno má tmavou granátovou barvu. Zráním vína se stupňuje jeho plnost i harmonie. Je vhodné i pro školení v dubových sudech typu barrique.

Je-li technologie dobře zvládnuta a hrozny dostatečně vyzrálé, patří Cabernet Moravia ke špičkovým moravským červeným vínům. Typická vína jsou tmavě granátová, s jemnými kabernetovými tóny černého rybízu ve vůni i v chuti, které doplňuje aroma třešní, višní, tabáku či marmelády. Víno je mohutné s dlouhou dochutí a lahvově zralé je hebce sametové. U mladých vín bývá tříslovinka ostřejší až agresívní.

Víno se podává k masitým jídlům s kořeněnými omáčkami, k tmavým či uzeným masům a k tučným či tvrdým sýrům.

• Vilém Kraus, Zuzana Foffová, Bohumil Vurm, Dáša Krausová : Nová encyklopedie českého a moravského vína, 1. díl. Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Cabernet Moravia na Wikimedia Commons
• Cabernet Moravia - wineofczechrepublic.cz

• Ing. Radek Sotolář : Multimediální atlas podnožových, moštových a stolních odrůd révy, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno, zahradnická fakulta v Lednici
• Martin Šimek : Encyklopédie všemožnejch odrůd révy vinné z celýho světa s přihlédnutím k těm, co již ouplně vymizely, 2008-2012