Bynov (zámek)

V dnešním světě se Bynov (zámek) stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Ať už kvůli svému dopadu na ekonomiku, politiku, technologie nebo kulturu, Bynov (zámek) se umístil jako klíčový bod v diskusi a analýze různých aspektů moderního života. Od svého založení podněcoval Bynov (zámek) zvědavost a debaty, generoval protichůdné názory a povzbuzoval k hledání řešení a inovací. V průběhu historie byl Bynov (zámek) protagonistou bezpočtu významných událostí, které označovaly před a po způsobu, jakým jsou různá témata koncipována a řešena. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze a aspekty Bynov (zámek) a analyzujeme jeho důležitost a důsledky v současném světě.

Bynov
Základní informace
Slohrenesanční
Výstavba1605
StavebníkGünter z Bünau
Další majiteléThun-Hohensteinové
Poloha
AdresaBynov čp. 8, Děčín, ČeskoČesko Česko
UliceU Zámečku
Souřadnice50°46′52,93″ s. š., 14°9′21,07″ v. d.
Bynov
Bynov
Další informace
Rejstříkové číslo památky42056/5-4109 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bynov je zámek ve stejnojmenné části města Děčín. Založen byl na levém břehu Jílovského potoka Günterem z Bünau po roce 1591. Zámek je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Ve druhé polovině šestnáctého století patřil Bynov rytířům z Bünau. V roce 1572 zde nechal Günter z Bünau založit hospodářský dvůr. Později došlo k dělení děčínského panství,[2] a Bynov v roce 1591 připadl Günterovu stejnojmennému synovi, který si v něm postavil zámek „o třech světnicích, komorách a dvou svrchních sklepích.“[3] Jeho stavba byla dokončena nejspíše roku 1605. Později se Bynov stal součástí šenštejnského panství, ale v roce 1626 se stal znovu samostatným statkem. Rytíři z Bünau patřili k protestantům, a protože po bitvě na Bílé hoře odmítli přestoupit ke katolictví, museli roku 1628 odejít ze země. Jejich majetek koupil Kryštof Šimon Thun.[2] Později byl majitelem Bynova hrabě Rudolf z Thunu, který ho roku 1664 přenechal hraběti Maxmiliánovi z Thunu na Děčíně.[3] Od roku 1671 se bynovské panství stalo trvalou součástí děčínského fideikomisu, a v bynovském zámku bydlel lesník a jiní úředníci. Po roce 1835 v něm byla tkalcovna. Ve druhé polovině dvacátého století zámek využíval Lesní závod v Děčíně jako podnikový archív, sklad a byty pro zaměstnance.[2]

Stavební podoba

K původní jednopatrové zámecké budově s obdélným půdorysem bylo později přistavěno příčné severní křídlo s mansardovou střechou. V průčelí staršího křídla se dochoval renesanční kamenný portál s bohatě profilovaným ostěním, nástavcem se znaky a nikami po stranách. Vnitřní schodiště a chodba je zaklenutá valenou klenbou s lunetami.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 154200 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  2. ↑ a b c ANDĚL, Rudolf, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Bynov, s. 67. 
  3. ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Děčína, s. 94. 
  4. ↑ POCHE, Emanuel, kolektiv. Umělecké památky Čech. A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Děčín, s. 254. 

Související články

Externí odkazy