Branko Radičević
V tomto článku se ponoříme do tématu Branko Radičević a všech důsledků, které to obnáší. Branko Radičević je dnes velmi aktuální téma a vyvolalo velkou debatu v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a názory odborníků na toto téma a také konkrétní příklady, které nám pomohou lépe pochopit význam Branko Radičević v dnešní společnosti. Podíváme se také na vliv Branko Radičević v průběhu historie a na to, jak se v průběhu času vyvíjel. Doufáme, že na konci tohoto článku budou mít čtenáři širší a úplnější pohled na Branko Radičević a jeho význam v dnešním světě.
| Branko Radičević | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. března 1824 nebo 27. března 1824 Slavonski Brod |
| Úmrtí | 18. června 1853 (ve věku 29 let) nebo 30. června 1853 (ve věku 29 let) Vídeň |
| Příčina úmrtí | tuberkulóza |
| Místo pohřbení | Srbsko |
| Pseudonym | Branko |
| Povolání | básník a spisovatel |
| Alma mater | Gymnázium ve Sremských Karlovcích |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Branko Radičević (v srbské cyrilici Бранко Радичевић; 16.jul./ 28. března 1824greg., Slavonski Brod[1] – 1. července 1853, Vídeň) byl srbský romantický básník. Zapsal se významně do dějin srbské literatury, především jako představitel generace, která bez výhrad přijala Vukův pravopis. Je proto považován za pokračovatele jeho tradice; autora, který bez výhrad přijímá lidový jazyk a v lidovém jazyce se svobodně vyjadřuje.[2] S Karadžićem se také i ve Vídni setkal - nejprve tam studoval právo, později lékařství, ale ani jedno z toho nedokončil.[1]
Byl autorem několika desítek básní, vydal celkem tři sbírky básní, které byly pojmenovány prostě Pesme (básně; první 1847, druhé 1851, třetí - posmrtně 1862). Velká část života Radičeviće je spojena především se Sremskými Karlovcemi a Stražilovem; Frušce Goře věnoval několik svých básní.
Zemřel ve Vídni na tuberkulózu, v roce 1883 byly jeho ostatky přeneseny do Stražilova.[3]
Reference
- ↑ a b DERETIĆ, Jovan. Istorija srpske književnosti. Beograd: Prosveta, 2002. S. 704. (srbochorvatština)
- ↑ MARKOVIĆ, Slobodan. Književne pojave između dva svetska rata. Valjevo: Milić Rakić, 1982. S. 20. (srbochorvatština)
- ↑ Brankovo Kolo: РAДИЧEВИЋ, БРAНКO (Radičević, Branko) (srbsky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Branko Radičević na Wikimedia Commons
