Bosenské království
V dnešním světě je Bosenské království téma, které je stále aktuálnější. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost je Bosenské království tématem neustálého zájmu a diskusí. Jeho důsledky pokrývají různé oblasti, od vědy a techniky po kulturu a politiku. V průběhu historie zanechal Bosenské království v lidstvu nesmazatelnou stopu, označil milníky a způsobil revoluci v různých aspektech každodenního života. V tomto článku důkladně prozkoumáme důležitost Bosenské království, stejně jako jeho různé aspekty a jeho vliv na dnešní společnost.
| Bosenské království Краљевина Босна Kraljevina Bosna
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
bosenské zlaté mince
| |||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
.svg){kind=small}
Bosenské království (bosensky/srbochorvatsky Kraljevina Bosna, Краљевина Босна, Bosansko kraljevstvo, Босанско краљевство) byl středověký státní útvar rozkládající se na Balkánském poloostrově.
Dějiny
Bosenské království vzniklo povýšením Bosenského banátu (1154–1377) na království. Bosna nabyla nezávislosti v průběhu 13. a 14. století, než byla přidružena k zemím Svatoštěpánské koruny. Historicky, kulturně i politicky se Bosna utvářela na pomezí svých dvou mocnějších sousedů, mezi Uhrami, resp. Chorvatskem, na severu a Byzantskou říší, resp. Srbskem čili Raškou, na východě. V 15. století království podlehlo rychle expandující Osmanské říši.
V roce 1377 vzniklo první nezávislé Bosenské království.[1] Jeho prvním vladařem byl Štěpán Tvrtko z rodu Kotromanićů, korunovaný ve věku 15 let v obci Mile (někteří historici uvádějí klášter Mileševa) poblíž Visoka. V této době Bosna dosahuje svého největšího rozmachu. Na severu ji ohraničuje řeka Sáva, na jihu pak ostrovy Hvar a Korčula[1]. V tehdejším náboženském životě země sice dominovalo katolické křesťanství, pevné postavení měla i křesťanská odnož zvaná bogomilství. To bylo vnímáno pro západní a východní křesťanství jako velké nebezpečí a bylo proti němu razantně vystupováno jak v pravoslavných, tak katolických státech, až se ho nakonec podařilo vykořenit. V Bosně ale působí bogomilové až do zániku státu v polovině 15. století[1], když zemi dobyli Osmané postupující od Bosporu severozápadním směrem do nitra Evropy.
Titul bosenských panovníků
Tvrtko I. se v roce 1356 ozančil za bána „celé Bosny a celé Usory a Soli“ (čitave Bosne i čitave Usore i Soli). Po vyhlášení Bosenského království bylo území Soli včleněno do titulu panovníků odděleně od Usory. Celý titul zněl: „Kralj Srbljem, Bosni, Primorju, Hlmsci Zemli, Zapadnim Stranam, Dolnim Krajem, Usori, Soli, Podrinju i k tomu“.[2]
Seznam bosenských králů
.jpg)
Králové z dynastie Kotromanićů:
- Štěpán Tvrtko I., 1377–1391
- Štěpán Dabiša, 1391–1395
- Helena I. Hrubá, 1395–1398
- Štěpán Ostoja, 1398–1404
- Štěpán Tvrtko II., 1404–1408
- Štěpán Ostoja, 1409–1418
- Štěpán Ostojić, 1419–1421
- Štěpán Tvrtko II., 1421–1443
- Štěpán Tomaš, 1444–1461
- Štěpán Tomašević, 1461–1463[3]
Rekonstrukce praporu
-
válečný Štěpána Tvrtka I. -
královský Štěpána Tvrtka I. (z pečeti) -
královský Štěpána Tvrtka I.
Reference
- ↑ a b c DOMIN, Thierry. History of Bosnia and Herzegovina from the origins to 1992 (2. kapitola) . SFOR Informer, 11. července 2001. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Solana 125 godina. Tuzla: Solana d.d., Prof. dr. sc. Izudin Kapetanović, 2019-05-22. S. 69. (bosensky)
- ↑ Kratka politička i kulturna povijest Bosne i Hercegovine. : Hrvatski informativni centar (chorvatsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bosenské království na Wikimedia Commons
