Bohuslav Březovský

V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Bohuslav Březovský a prozkoumáme jeho původ, hlavní charakteristiky a význam pro dnešek. Od svých počátků až do současnosti hraje Bohuslav Březovský zásadní roli v různých oblastech a vzbuzuje zájem odborníků i nadšenců. V tomto smyslu se ponoříme do jeho mnoha aspektů a budeme se zabývat jeho dopadem na společnost a jeho vývojem v čase. Bezpochyby zůstává Bohuslav Březovský tématem vzrušujících studií a debat a v tomto článku se pokusíme osvětlit jeho hlavní body.

Bohuslav Březovský
Narození25. listopadu 1912
Rohozná u Poličky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. června 1976 (ve věku 63 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, autor sci-fi, dramatik a redaktor
Národnostčeská
VzděláníKarlova univerzita
právo, filosofie
Alma materUniverzita Karlova
Příbuzní
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohuslav Březovský (25. listopadu 1912, Rohozná u Poličky – 24. června 1976 Praha) byl český prozaik a dramatik. Psal zejména psychologické romány a také se věnoval tvorbě pro mládež.

Životopis

V Poličce absolvoval reálné gymnázium a pak pokračoval ve studiích v Praze, na Karlově univerzitě. Zvolil si obory právo a pak i filozofii.

V letech 1936 až 1938 byl redaktorem Národního osvobození a pak v letech 1939 – 1941 pracoval v nakladatelství Melantrich a Orbis. V roce 1944 byl zatčen a zbytek války strávil v koncentračním táboře Kalek (Kallich) u Chomutova pro manžele židovek a tzv. židovské míšence (jeho manželka byla tzv. židovskou míšenkou). Po návratu pracoval opět v Národním osvobození. V období 1948 – 1951 byl zaměstnán v Československém státním filmu. Dalším zaměstnavatelem mu bylo v letech 1951 – 1955 nakladatelství Československý spisovatel, byl zde redaktorem stejně, jako v dalším zaměstnání v časopisu Květen, kde pracoval v letech 1955 – 1957. Potom byl spisovatelem z povolání. V období normalizace po roce 1970 měl potíže s vydáváním knih.[1] Byl zetěm spisovatele Karla Nového.

Březovský napsal sedm románů a řadu povídek a pohádek. Jeho románová tvorba navazuje na tradici psychologické prózy. Analyzuje postavení a komplikované dozrávání člověka ve světě sociálních a etických převratů.

V Poličce je po něm od roku 2017 pojmenovaná ulice v nové zástavbě vznikající směrem na město Bystré.[2]

Literární dílo

  • Blíženci života (1940), román,
  • Zlatá jeskyně (1941), pohádka pro malé i velké,
  • O dvou zázračných poutnících (1943, povídky o Kristu Pánu a Svatém Petru podle českých a moravských lidových vyprávění,
  • Udavač (1945), povídka pro mládež,
  • Člověk Bernard (1945), román o novodobém snílkovi, který na svých vysněných vzdušných zámcích ztroskotává (roku 1969 vyšel román pod názvem Vzdušné zámky),
  • Tajemný hrad Svojanov aneb Paměti Františka Povídálka (1947), román pro mládež popisující veselé prázdninové dobrodružství několika chlapců, kteří bojují se záhadami a strašidly tajuplného hradu Svojanov.
  • Jak poslal Honza duši, oči a srdce na vandr (1947), pohádka,
  • O zlatém srdci (1948), povídka pro mládež,
  • Veliké město pražské (scénicky 1950), historická divadelní hra, hráno též pod titulem Jan Želivský,
  • Pozor! Natáčíme! (1954), reportáž pro mládež o tom, jak se dělá film,
  • Lidé v květnu (1954), román o událostech v květnu roku 1945 napsaný v duchu "angažované" prózy padesátých let,
  • Železný strop (1959), román, pokračování románu Lidé v květnu do roku 1948, obě knihy vyšly společně roku 1961 pod titulem Železný strop,
  • Nebezpečný věk (premiéra 1961, konverzační veselohra, knižně 1962,
  • Věční milenci (1965), román, vrcholné autorovo dílo psané formou vzpomínek historika a spisovatele, jenž pod tlakem událostí pochopil, že žil něco jiného, než se domníval.
  • Joachym aneb Vládychtivost 1967), román dokončený již roku 1961, absurdní a groteskní alegorie na kult osobnosti s fantastickým námětem,
  • Všechny zvony světa (1967), divadelní hra, ironická komedie zesměšňující morálku současníků,
  • Vzdušné zámky (1969), vydání románu Člověk Bernard pod novým názvem,
  • Nepovídej pohádky (1970), čtyři delší pohádky pro děti,
  • Čistá duše (1971), román, fiktivní autobiografie podvodníka z doby po první světové válce.

Odkazy

Reference

  1. ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Březovský, Bohuslav, s. 45. 
  2. ↑ Mapy.cz. Mapy.cz . . Dostupné online. 

Literatura

  • Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. S. 54–56. 
  • Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 611. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 150. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 262–263. 

Externí odkazy