V tomto článku budeme zkoumat dopad Bogdan Bogdanović na naše životy a svět kolem nás. Od svého vzniku až do současnosti hraje Bogdan Bogdanović zásadní roli v různých oblastech a ovlivňuje naše rozhodování, způsoby myšlení a jednání. Na několika následujících stránkách se podrobně podíváme na to, jak Bogdan Bogdanović formoval naši společnost, transformoval průmyslová odvětví, podporoval sociální změny a zpochybňoval naše předem stanovené vnímání. Prostřednictvím různých úhlů pohledu a konkrétních příkladů zjistíme, jak Bogdan Bogdanović zanechal nesmazatelnou stopu v historii a jak nadále utváří budoucnost.
Bogdan Bogdanović | |
---|---|
Narození | 20. srpna 1922 Bělehrad |
Úmrtí | 18. června 2010 (ve věku 87 let) Vídeň |
Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
Alma mater | Fakulta architektury Bělehradské univerzity |
Povolání | architekt, politik, basketbalista, vysokoškolský učitel, sochař, urbanista, pokladník a filozof |
Zaměstnavatel | Fakulta architektury Bělehradské univerzity |
Ocenění | Herderova cena Zlatá medaile za zásluhy města Vídně |
Funkce | Mayor of Belgrade |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Bogdan Bogdanović (v srbské cyrilici Богдан Богдановић; 20. srpna 1922, Bělehrad, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců – 18. června 2010, Vídeň, Rakousko) byl srbský a jugoslávský architekt, urbanista a politik.
Bogdanović se účastnil partyzánského boje, zastával například i funkci primátora jugoslávské metropole Bělehradu. Po příchodu Slobodana Miloševiće k moci se stal disidentem. Bogdanović se proslavil díky řadě svých staveb, které byly vybudovány během doby existence socialistické Jugoslávie, především se jednalo o brutalistické betonové monumentální památníky, které vznikly v 60., 70. a 80. letech 20. století. Jeho nejznámější prací je památník Kamenný květ v Jasenovaci připomínající oběti tamního koncentračního tábora. Za svojí práci získal řadu ocenění a uznání; stal se také členem Srbské akademie věd a umění.