Bitva na Krbavském poli

V tomto článku se blíže podíváme na Bitva na Krbavském poli, téma, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí. Od svého dopadu na společnost až po jeho důsledky pro každodenní život, Bitva na Krbavském poli byl středem mnoha debat a diskuzí. V tomto článku budeme zkoumat různé pohledy a názory na Bitva na Krbavském poli a také jeho možné důsledky pro budoucnost. Doufáme, že prostřednictvím podrobné a komplexní analýzy poskytneme komplexní pohled na Bitva na Krbavském poli a jeho význam v současném světě.

Bitva na rytině Leonharda Becka (asi 1514)
Kenotaf Maxmiliána I. v Hofkirche v Innsbrucku, zobrazující bitvu na Krbavském poli

Bitva na Krbavském poli (chorvatsky: Bitka na Krbavskom polju, maďarsky: Korbávmezei csata; turecky: Krbava Muharebesi) byl ozbrojený střet mezi Osmanskou říší pod vládou Bájezída II. a Chorvatským královstvím, v té době v personální unii s Uherským královstvím pod vládou Vladislava II. Jagellonského. Odehrála se dne 9. září 1493 poblíž obce Udbina, v regionu Lika v Chorvatsku. Osmanské síly byly pod velením Hadıma Jakupa Paši, sandžak-beje z Bosenského sandžaku, chorvatskou armádu vedl chorvatský bán Emerik Derenčin (maďarský šlechtic, původním jménem Imre Derencsényi).

V létě roku 1493 podnikli bosenští Osmané nájezd přes Chorvatsko do Kraňska (dnešní Slovinsko) a Štýrska (dnešní Rakousko). Přibližně ve stejnou dobu zuřily v Chorvatsku střety mezi rodem Frankopanů a chorvatským bánem, ale zprávy o osmanské invazi je přinutily uzavřít mír. Chorvatští šlechtici shromáždili velkou armádu (asi 3000 jezdců a 8000 pěšáků ze všech částí Chorvatska) a zadrželi osmanské síly, které se vracely z Kraňska do Bosenského sandžaku. Špatná taktika bána Derenčina (bitva na otevřeném poli) vedla k úplné porážce chorvatské armády. Bitva byla vedena muž proti muži s meči, bez použití luků. Derenčin byl v bitvě zajat a v zajetí i zemřel. Mír mezi Chorvatským královstvím a Osmanskou říší byl podepsán v dubnu 1495.

Přestože chorvatská šlechta utrpěla těžkou porážku, označovanou dobovými kronikáři za „první zhroucení Chorvatského království“, pro Osmanskou říši bitva nepřinesla žádné bezprostřední územní zisky.[1] Chorvaté však byli oslabeni, což Osmany vedlo k setrvalému tlaku na Chorvatsko v příštích sto letech (Chorvatská stoletá válka), díky němuž Osmané postupně expandovali do jižního Chorvatska. Mnoho Chorvatů z tohoto území uprchlo.

Bitvu popsal mj. český cestovatel Jan Hasištejnský z Lobkovic ve své knize Putování léta Páně 1493 k božímu hrobu vykonané. Zaznamenal zde vyprávění očitého svědka bitvy, jehož potkal v Zadaru.[2]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Krbava Field na anglické Wikipedii.

  1. ↑ KEKEZ, Hrvoje. The Consequences of the Battle of Krbava (1493) as Seen by its Contemporaries. Review of Croatian History. 2018-12-20, roč. XIV, čís. 1, s. 63–90. Dostupné online . ISSN 1845-4380. (anglicky) 
  2. ↑ STEHLÍK, Petr. Přehled dějin česko-chorvatských vztahů. www.kroatistikabrno.cz . . Dostupné online.