V tomto článku chceme prozkoumat a ponořit se do Frankopani, tématu, které v poslední době upoutalo pozornost a zájem mnoha lidí. Frankopani vyvolal debatu, výzkum a zvědavost v různých oblastech a jeho význam je nepopiratelný. V tomto směru se ponoříme do detailů a zvláštností Frankopani, analyzujeme jeho dopad, jeho důsledky a jeho význam v současnosti. Z různých úhlů pohledu a přístupů se budeme snažit pochopit, do jaké míry Frankopani utváří náš svět a naše zkušenosti, a nabídneme tak detailní a komplexní pohled na toto fascinující téma.
Frankopani také Frankapani nebo Frangepáni byl rod chorvatských knížat, pocházející z ostrova Krk a vládnoucí od poloviny 12. do 17. století v severní Dalmácii. Z jeho řad pocházelo několik chorvatských bánů.
Historie
Jako zakladatel rodu se uvádí Dujam I., pocházející z ostrova Krk. Jeho potomci ovládali kromě svého ostrova pobřeží Dalmácie a někteří dosáhli i titulu bána (místokrále) Chorvatska podřízeného v 15. století Benátkám.
Dne 1. ledna 1527 podepsali takzvanou Cetinskou smlouvu, podle níž přijali za chorvatského krále Ferdinanda I. Habsburského. Za Frankopany dokument podepsali Juraj III. Frankopan ze Slunje († 1553), majitel Cetinského hradu a Vuk I. Frankopan Tržacký/Brinjský († 1546). Dále byli v rámci habsburské monarchie podřízeni Uherskému království, až do vymření rodu po meči Nikolou X. v roce 1659 a po přeslici Katarínou Zrinskou v roce 1673.
Bartolomeo VIII. též Bartol VIII. se připomíná od roku 1327 (†1361). Roku 1336 osvobodil moravského markraběte a pozdějšího českého krále Karla ze zajetí benátských pirátů[1], a tak navázal diplomatické styky, jejichž výsledkem bylo povolání chorvatských mnichů glagolášů k založení Emauzského kláštera v Praze, jediného kláštera slovanské liturgie ve Svaté říši.
Anna Kateřina (asi 1625 – 1673), dcera Vuka Krsta Frankopana, manželka chorvatského bána Petera Zrinského; napsala modlitební knížku Putni tovaruš (1661)
Monumenta historica familiarum Zrinski et Frankopan. Svazek 1, Conscriptiones et aestimationes Bonorum (1672–1673). Editor Rajka Modrić; spolupráce Miljen Šamšalović a Marko Kostrenčić. Academia Scientiarum et Artium Slavorum Meridionalium, Zagreb 1974
Posljednji Zrinski i Frankopani. Napsali V. Klaić. F. Šišić, R. Horvat, K. Šegvić, F. Rožić a další. Matica hrvatska Zagreb, 1907
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Frankopani na Wikimedia Commons