V tomto článku prozkoumáme téma Bibliothèque de l'Arsenal do hloubky, analyzujeme jeho původ, jeho důsledky v dnešní společnosti a jeho význam v současném světě. V průběhu historie hrál Bibliothèque de l'Arsenal zásadní roli v kulturním, politickém a sociálním vývoji lidstva. Od svých počátků až do současnosti je Bibliothèque de l'Arsenal předmětem debat, polemik a studií odborníků z různých oborů. Prostřednictvím podrobné analýzy Bibliothèque de l'Arsenal se budeme snažit ponořit do jeho významu, dopadu a důležitosti v současném kontextu a poskytnout vyčerpávající a obohacující vizi tohoto tématu globálního významu.
Bibliothèque de l'Arsenal | |
---|---|
![]() Charles Ransonnette: Bibliothèque de l'Arsenal (1848) | |
Stát | ![]() |
Souřadnice | 48°51′1″ s. š., 2°21′48,7″ v. d. |
Další informace | |
Ředitel | Olivier Bosc (od 2016) |
Kód památky | PA00086239 a MI069 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bibliothèque de l'Arsenal (česky Knihovna Zbrojnice) je veřejná knihovna, která je součástí Francouzské národní knihovny. Jméno získala podle svého sídla v bývalé královské zbrojnici v ulici Rue de Sully ve 4. obvodu v Paříži ve stejnojmenné čtvrti Arsenal.
Původně byl majitelem této knihovny ministr války Antoine-René de Voyer de Paulmy d'Argenson (1722–1787), který vlastnil velkou sbírku knih, skládající se především ze středověkých rukopisů a starých tisků.
Během Francouzské revoluce zde bylo uloženo mnoho knih ze zrušených pařížských klášterů a v dubnu 1797 byla knihovna otevřena pro veřejnost. V 19. století zde dlouhou dobu působil spisovatel Henri de Bornier, nejdřív jako knihovník, později jako její ředitel.
V roce 1934 byla začleněna do Francouzské národní knihovny jako jedno z jejích oddělení.
V roce 2003 byla budova zapsána na seznam historických památek.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bibliothèque de l'Arsenal na francouzské Wikipedii.