V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Bedřich Franz. Od svého vzniku až po dnešní dopad je Bedřich Franz předmětem studia, debat a obdivu odborníků a nadšenců. V průběhu historie hrál Bedřich Franz zásadní roli v různých oblastech, od vědy a techniky po umění a kulturu. Dozvíme se o jeho různých aspektech, analyzujeme jeho vliv na společnost a zamyslíme se nad jeho významem v současném kontextu. Připravte se na vzrušující cestu po Bedřich Franz a objevte vše, co toto téma nabízí.
Prof. Dr. Phil et art. lib. Bedřich Franz, OPraem. | |
---|---|
Jiná jména | Friedrich Franz |
Narození | 1. prosince 1796 Vysoké Veselí ![]() |
Úmrtí | 12. dubna 1860 (ve věku 63 let) Nová Říše ![]() |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Povolání | pedagog, fotograf, politik a fyzik |
Znám jako | profesor Gregora Mendela průkopník fotografování |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Funkce | poslanec opat poslanec Moravského zemského sněmu |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Bedřich Franz (německy Friedrich Franz; 1. prosince 1796 Vysoké Veselí[1] – 12. dubna 1860 Nová Říše[2]) byl český vědec, fotograf[3] a profesor fyziky a aplikované matematiky filosofické fakulty olomoucké univerzity, který výrazně ovlivnil Gregora Johanna Mendela. V Olomouci také zastal pozici děkana filosofické fakulty a rektora.[4] Na sklonku života byl kanovníkem a opatem kláštera v Nové Říši.
Narodil se jako Jan Evangelista Franz, syn Antonína Franze, souseda ve Vysokém Veselí, a matky Terezie, rozené Žákové.[1] Promoval v roce 1831 na Pražské univerzitě, a předtím, než se odebral do Olomouce, vyučoval fyziku na filosofickém institutu v Brně.[4]
Spolu s fyzikem a zároveň rektorem koleje v Litomyšli Ignácem Florem Staškem se zabývali vědeckými pokusy s daguerrotypií v letech 1839–1840.[3] Začali tedy ve stejném roce, kdy francouzský výtvarník Louis Daguerre tuto metodu fotografování vyvinul. Franz se pak stal prvním vyučujícím daguerrotypie na Moravě, pořádal k tomu také první úspěšné výstavy, a je mu připisováno zdomácnění této techniky fotografování na Moravě.[4] Franz je pravděpodobným autorem daguerrotypie slavnosti Božího těla na Zelném trhu v Brně z června 1841 – prvního reportážního snímku v českých zemích a jedné z nejstarších fotografií svého druhu na světě.[5] Bedřich Franz údajně vytvořil nejstarší dochované portrétní snímky v českých zemích.[5] V roce 1841 portrétoval biskupa Františka Antonína Gindla.[3]
Bedřich Franz se stal profesorem fyziky a aplikované matematiky na olomoucké univerzitě v roce 1842. Mezi jeho studenty patřil také Gregor Mendel, s nímž udržoval časté styky a opatřoval mu vědeckou literaturu.[4] Po ukončení jeho studia mu doporučil vstup do Starobrněnského kláštera,[zdroj?] kde Mendel později definoval základní zákony dědičnosti.
V roce 1844 se Franz stal děkanem Filosofické fakulty, v roce 1847 se stal rektorem olomoucké univerzity, a v roce 1850 opět děkanem Filosofické fakulty. Ta byla, v důsledku účasti olomouckých studentů a profesorů na revoluci roku 1848 a národním obrození, o rok později uzavřena.
Během revoluce rovněž od roku 1848 do roku 1849 zasedal i jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii vysoké školy v Olomouci, coby virilista (poslanec zasedající na sněmu z titulu funkce děkana jedné z fakult olomouckého vysokého učení).[6]
Po uzavření fakulty Franz odešel do Nové Říše, kde se stal premonstrátským kanovníkem a opatem novoříšského kláštera. V klášteru také 12. dubna 1860 zemřel.[4]
Opat novoříšský | ||
---|---|---|
Předchůdce: Ferdinand Seka |
1853–1860 Bedřich Franz |
Nástupce: Arnošt Šírek |