Bechyně

Bechyně
Bechyňské náměstí s kostelem sv. MatějeBechyňské náměstí s kostelem sv. Matěje
Znak města BechyněVlajka města Bechyně
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBechyně
Obec s rozšířenou působnostíTábor
(správní obvod)
OkresTábor
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 882 (2023)
Rozloha21,29 km²
Nadmořská výška406 m n. m.
PSČ391 65
Počet domů1 048 (2021)
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ11
Kontakt
Adresa městského úřadunám. T. G. Masaryka 2
391 65 Bechyně
[email protected]
StarostaMgr. Štěpán Ondřich
Oficiální web: www.mestobechyne.cz
Další údaje
Kód obce552054
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bechyně (německy Bechin, Beching nebo Bechingen) je město v okrese Tábor v Jihočeském kraji, devatenáct kilometrů jihozápadně od Tábora na soutoku Smutné a Lužnice. Žije zde přibližně 4 900 obyvatel.

Město je známé výrobou keramiky a lázněmi. Historické jádro města je od roku 1990 městskou památkovou zónou.

Název

Název města je odvozen z osobního jména Bech ve významu Bechova hora, tvrz apod. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Behin (1167), Bechinensis (1216), „in prov. Bechinensi“ (1295), Bechingen (1306), Beching (1307), Bechina (1352–1405), Bechynye (1398), Bechinie (1414), „oblehl hrad Bechyni“ (1428), na Bechyni (1424, 1508), Bechyně (1615), Bechyn (1654) a Bechynie (1678).

Historie

Bechyně podle Jana Willenberga, 1602 Bechyňský klášter františkánů založený na konci 13. století

Prostor dnešního města byl osídlen již od pravěku. V místech pozdějšího zámku pravděpodobně existovalo opevněné hradiště už na přelomu starší a střední doby bronzové a později snad i v době halštatské a laténské. Při rekonstrukci náměstí v roce 2011 našli archeologové množství keramiky a keltské osídlení z období prvního století před naším letopočtem.

V 9. století bylo na ostrožně nad řekou vybudováno slovanské hradiště, které se podle Kosmovy kroniky stalo správním centrem kraje označeného jako provincia Bechin. První písemná zmínka o zdejším osídlení z roku 1167 uvádí bechyňského arcidiakona Dětleba.

V roce 1268 místo získal král Přemysl Otakar II., který se zde rozhodl postavit svůj hrad. V 80. letech 13. století zde byl založen františkánský klášter.

Jan Lucemburský pak v roce 1323 v podhradí založil město.

Po roce 1340 se v držení Bechyně střídaly různé šlechtické rody – Šternberkové, Bechyňové z Lažan, Švamberkové i Rožmberkové a jako poslední Paarové Nejvýznamnější majitelé Bechyně přitom byli Šternberkové (na které upomínají náhrobní kameny v klášterním kostele) a poté ve druhé polovině 16. století Rožmberkové. V té době došlo k významnému rozvoji města a k přestavbě původního hradu na renesanční zámek.

Do roku 1776 byla Bechyně krajským městem Bechyňského kraje, pak přišel úpadek na město okresní a postupná ztráta významu.

Od 15. století ve městě vzkvétalo také hrnčířství, které zde založilo keramickou tradici. První keramická dílna tu vznikla koncem 19. století. V roce 1884 byla ve městě otevřena nejstarší odborná keramická škola v Čechách, která dodnes funguje a nadále se v ní vyučuje.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 994 2 816 2 709 2 714 2 754 2 725 2 742 2 746 4 818 5 067 5 689 6 151 5 931 5 278 4 870
Počet domů 435 445 456 445 470 506 588 657 723 745 787 950 982 1 040 1 048

Městská správa

Části města

Městské symboly

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.

Hospodářství

Keramický závod

Keramická tradice města se píše od 16. století, kdy se ve městě rozvíjelo hrnčířství a kamnářství. Klasickou střešní krytinu „bechyňské háky“ lze ještě dnes spatřit na některých domech. V roce 1884 byla ve městě otevřena první česká keramická škola na území Rakousko-Uherska. Ve východní části města (Na Libuši) stojí od roku 1961 továrna na sanitární keramiku Jihočeská keramika (JIKA). V roce 1991 do firmy kapitálově vstoupila společnost Schweizer Keramik Holding AG Laufen. Bechyňský a znojemský závod patří nyní pod firmu Laufen CZ se sídlem v Praze.

Lázně Bechyně

Místní lázně, jejichž tradice sahá do první poloviny 17. století, se specializují na léčbu a rekondici pohybového ústrojí s využitím slatiny z nedalekých Blat.

Pivovar Keras

V roce 2018 zde byl založen pivovar s názvem Keras.

Doprava

Město stojí na křižovatce silnic II/122 a II/135. Končí v něm železniční trať Tábor–Bechyně, na které ve městě jsou zastávka Bechyně zastávka a stanice Bechyně. Jihovýchodně od města se nachází Letiště Bechyně.

Pamětihodnosti

Bechyňský zámek Bechyňská synagoga Bechyňský most

Zajímavosti

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. .
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. .
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  4. Z ustavujícího jednání zastupitelstva města Bechyně. m.mestobechyne.cz . mestobechyne.cz, 2022-10-21 . Dostupné online
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Bechyně, s. 43. 
  6. a b ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Bechyně, s. 31–32. 
  7. KÁNDLOVÁ, Lucie. Na náměstí v Bechyni objevili archeologové keltské chaty i s pecí . iDNES.cz, 2011-6-6 . Dostupné online
  8. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Bechyně – zámek, s. 17. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online
  10. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online
  11. Udělené symboly – Bechyně . 1998-06-04 . Dostupné online
  12. Keramické školy: Střední uměleckoprůmyslová škola, Bechyně . . Dostupné online
  13. Společnost JIKA . . Dostupné online
  14. Výrobní závody. www.laufen.cz . . Dostupné online
  15. Pivovar Keras Bechyně. www.minipivo.cz . . Dostupné online
  16. MLSOVÁ, Ludmila. Muzeum keramiky v Bechyni stěhují do nové budovy, bude otevřené celoročně. iDNES.cz . MAFRA, a.s., 2020-12-04 . Dostupné online
  17. HAVELKA, Jan. Turista. Září 2006, roč. XLV, čís. 5, s. 7. ISSN 0139-5467
  18. KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj. turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 211. 
  19. POCHE, Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech. Díl 1 (A/J). Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 48. 
  20. Hasičské muzeum. Město Bechyně . 2015-05-05 . Dostupné online
  21. Obrazem: Hasičské muzeum v Bechyni finišuje s rekonstrukcí. Táborský deník. 2018-07-28. Dostupné online
  22. Via Ferrata Bechyně. www.ferratabechyne.cz . . Dostupné online
  23. Stezka údolím Lužnice. www.toulava.cz . . Dostupné online
  24. 1. stezka Toulavy - Stezka údolím Lužnice. www.jiznicechy.cz . . Dostupné online
  25. Stezku údolím Lužnice zařadili mezi evropskou špičku, jako první z Česka. iDNES.cz . 2019-12-05 . Dostupné online
  26. a b c d Bechyně (Obec, nadř. celek Jihočeský kraj, okr. Tábor, Jihočeský kraj, Česká republika). www.amaterskedivadlo.cz . . Dostupné online
  27. Bechyně, Faustování, NP. www.amaterskedivadlo.cz . . Dostupné online
  28. FAUSTOVÁNÍ • dílna nejen pro loutkáře . nipos.cz . Dostupné online
  29. Bechyňské Divadlo v trávě. Česká televize . . Dostupné online
  30. Bechyni ovládla přehlídka dětských divadelních souborů Bechyňské jaro. České Budějovice . 2013-04-12 . Dostupné online

Související články

Externí odkazy

Portály: Česko | Geografie