V moderním světě získal Bachčisarajská fontána (Puškin) nebývalý význam. Od svého vzniku upoutal Bachčisarajská fontána (Puškin) pozornost odborníků i fandů a stal se tématem zájmu širokého spektra lidí. V tomto článku podrobně prozkoumáme význam Bachčisarajská fontána (Puškin) v různých kontextech a analyzujeme jeho vliv v různých oblastech společnosti. Prostřednictvím hloubkové analýzy zjistíme, jak Bachčisarajská fontána (Puškin) ovlivnil způsob, jakým žijeme, pracujeme a máme vztahy. Kromě toho prozkoumáme současné trendy související s Bachčisarajská fontána (Puškin) a její projekci do budoucna. Bezpochyby se Bachčisarajská fontána (Puškin) prokázalo jako téma globálního významu, které hraje zásadní roli při utváření současného světa.
Bachčisarajská fontána | |
---|---|
![]() | |
Autor | Alexandr Sergejevič Puškin |
Původní název | Бахчисарайский фонтан |
Země | Rusko |
Jazyk | ruština |
Datum vydání | 1824 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bachčisarajská fontána (1823, Бахчисарайский фонтан) je poema ruského romantického básníka, prozaika a dramatika Alexandra Sergejeviče Puškina (1799 – 1837). Autor v poemě zpracoval příběh nenaplněné lásky krymského chána Gireje, který nechal na počest své zavražděné milenky postavit ve městě Bachčisaraj tzv. Fontánu slz.
Poema je dramatem lásky, nenávisti a lidské bolesti a popisuje střet dvou světů - polské šlechtické společnosti a krymských Tatarů v čele s chánem Girejem. Ten přepadne šlechtické sídlo knížete Potockého a unese jeho dceru Marii. Je její krásou nečekaně a do hloubky srdce zasažen a vezme ji do svého harému. Stávající chánovy ženy se velmi těžko vyrovnávají s jeho náhlým nezájmem. Především Gruzínka Zarema Marii vyhrožuje, že ji probodne kinžalem, pokud jí vezme lásku chána. Jednoho dne je Marie nalezena mrtva a Zarema je popravena. Chán Girej pak nechá na počest Marie postavit fontánu, u které pak dnem i nocí truchlí sám ve svém nekonečném žalu.
Podle poemy složil roku 1934 ruský skladatel Boris Asafjev stejnojmenný balet.