Dnes se chceme věnovat tématu, které v posledních letech získalo velký význam. Baťovy domky je problém, který upoutal pozornost společnosti obecně, protože různými způsoby ovlivňuje náš každodenní život. Je důležité důkladně porozumět tomuto tématu, protože jeho vliv sahá od osobní až po globální úroveň. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Baťovy domky, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a nabídneme komplexní vizi jeho důležitosti dnes. Jsme si jisti, že informace, které naleznete níže, pro vás budou velmi užitečné pro pochopení významu a rozsahu Baťovy domky v naší společnosti.
Baťovy domky jsou typickým druhem obytné stavby ve Zlíně a baťovských satelitech.
V počátcích rozvoje firmy ve Zlíně zkoušel Tomáš Baťa stavět čtyřdomky s valbovou střechou. Později však přešel k jednoduchému typu stavby z červených cihel s betonovou podezdívkou, a to pro čtyři, dvě či jednu rodinu (čtyřdomky, půldomky či jednodomky). Traduje se, že každý zaměstnanec dostal při nástupu do firmy čtyři klíče a mohl si vybrat ubytování.
Pro typický vzhled domků se baťovským čtvrtím přezdívalo "Amerika ve Zlíně".[1]
Tento tehdejší způsob ubytování zaměstnanců byl revoluční. Každý domek měl tekoucí vodu, přívod elektřiny a sklípek na uhlí (čtyřdomky zpočátku se samostatným shozem uhlí, tato malá dvířka jsou stále na některých patrná po zazdění, jinde byla zachována).
Další baťovské domky s jistými úpravami vznikaly i v baťovských satelitech.[2][pozn. 1] V různých místech byly zkoušeny i prototypy. Některé z nich obsahovaly i přízemní prodejnu s oteviratelným výkladem přímo na ulici. Produktem architektonické soutěže je zlínská vzorová kolonie rodinných domů U Lomu.
Pro úpravu domků existovala nejprve přísná nařízení (v exteriéru bylo například zakázáno stavět ploty, ale i kůlny a králíkárny), dnes doznávají mnohých způsobů rekonstrukce.[3]
Do baťovské architektury bývají řazeny i vily ve zlínské čtvrti Nivy. Některé z nich projektoval František Lydie Gahura, jiné například Zdeněk Plesník.[4][5]