Břehouš černoocasý
V následujícím článku prozkoumáme fascinující svět Břehouš černoocasý, téma, které v průběhu let upoutalo pozornost mnoha lidí. Od svého dopadu na společnost až po jeho důsledky pro každodenní život, Břehouš černoocasý je téma, které vyvolalo velký zájem a debatu mezi odborníky i fanoušky. Prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do různých aspektů Břehouš černoocasý, od jeho vzniku až po jeho dnešní vývoj, s cílem poskytnout hlubší porozumění tomuto tématu, které je dnes tak aktuální.
 Břehouš černoocasý | |
|---|---|
.jpg) Břehouš černoocasý ve svatebním šatě | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
| Čeleď | slukovití (Scolopacidae) |
| Rod | břehouš (Limosa) |
| Binomické jméno | |
| Limosa limosa (Linnaeus, 1758) | |
 Mapa s rozšířením břehouše černoocasého: žlutě hnízdiště, modře zimoviště | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Břehouš černoocasý (Limosa limosa) je velkým druhem bahňáka z čeledi slukovitých (Scolopacidae).
Taxonomie
Polytypický druh popsaný pod názvem Scolopax limosa (z latinského limus = bláto).[2][3] Tvoří 3 poddruhy:[4][5]
- L. limosa limosa – hnízdí v rozmezí od západní a střední Evropy po střední Asii. Zimuje v jižní Evropě, západní Africe a na Blízkém východně až po východní pobřeží Indie.
- L. limosa islandica – hnízdí hlavně na Islandu, ale i na Faerských ostrovech, Shetlandách a Lofotech. Zimuje na Britských ostrovech, v jihozápadní Evropě a západní Africe.
- L. limosa melanuroides – hnízdí v Mongolsku, severní Číně a na Sibiři. Zimuje v Indii, Indočíně, na Tchaj-wanu, Filipínách, Indonésii, Papuy Nové Guiney a Austrálii.
- L. limosa bohaii – Ruský Dálný východ.[5]
Popis
-2.jpg)
Dorůstá délky 35–45 cm a v rozpětí křídel měří 70–82 cm. Hmotnost u samců se pohybuje mezi 160–440 g, u samic mezi 244–500 g. Samci bývají obvykle o něco menší než samice a mají také kratší zobák. Ve svatebním šatu má oranžově rezavý krk a hruď (intenzivnější u samce) a různě intenzivní tmavé pruhovaní na hrudi a vrchní části jinak bílého břicha, v prostém šatu jsou obě pohlaví zbarvena stejně – šedohnědě. Mladí ptáci mají žlutavě hnědou hruď.[6] Zvláště v letu je nápadné černobílé zbarvení ocasu a letek.
V toku se ozývá hlasitým ostrým „grutjo“; dále také nosové „vitovitovito“, čejčí „kvuíh“ nebo svižné „vivivi“.[7][8]
Výskyt
Hnízdí na rozsáhlém území Eurasie v rozmezí od Islandu východně po východní Sibiř. Tažný druh, zimuje v jižní a západní Evropě, Africe, na Středním východě a Australasii.
Globální populace břehouše čenoocasého klesá; jen v roce 2005 byl přitom úbytek za předchozích 15 let odhadován na celých 25 %. Důvodem je hlavně ztráta hnízdišť zapříčiněná především odvodňováním mokřadů a intenzifikací zemědělství. V mnoha oblastech je také ohrožován lovem, a to i přesto, že je ve všech státech Evropské unie vyjma Francie zakázán.[9]
V ČR hnízdilo v letech 2001–2003 celkem 10–20 párů, a to v jižních Čechách a ve Slezsku do 500 m n. m.[7][10] Je zde zvláště chráněný jako kriticky ohrožený druh.[11]
Biologie a ekologie
Biotop
Hnízdí na větších vlhkých loukách a v travnatých bažinách. Na tahu a v zimě se zdržuje především v ústích řek a na pobřežích.[12]
Potrava
Živí se hmyzem, pavouky, korýši, měkkýši a červy, za tahu a v zimě také semeny. Po kořisti pátrá hlavně pícháním svým dlouhým zobákem s mimořádně citlivým koncem do bahna nebo měkké půdy.[2]
Hnízdění
Hnízdí 1× ročně od dubna do července, obvykle v malých volných koloniích o 2–20 párech. Studie zkoumající islandské populace prokázala, že se páry na hnízdiště vrací v průměru pouhé 3 dny od sebe, a to i přesto, že oba ptáci trávili zimu zcela odděleně. Pokud se tak nestane a jeden z ptáků se opozdí, pár se rozpadá.[13] Samec ve svém teritoriu, které se rozkládá na ploše 30–50 m okolo hnízda,[2] hloubí na zemi v nízké vegetaci několik mělkých důlků, často vystlaných rostlinným materiálem, z nichž si pak samice sama jedno vybere a naklade do něj 4(3–5) zelenavá, hnědě skvrnitá vejce o velikosti 55,1 × 37,8 mm.[7][8] Na jejich inkubaci trvající 21–24 dnů se podílí oba ptáci a společně také během tohoto období aktivně brání okolí hnízda. Na potenciálního predátora často útočí ze vzduchu a hlasitě se přitom ozývají. Mláďata jsou prekociální a hnízdo opouští již několik hodin po vylíhnutí. Dalších 25–30 dnů jsou pak doprovázena oběma rodiči do doby, než se opeří.[2] Mohou se přitom pohybovat v bezprostřední blízkosti hnízda, stejně jako společně putovat až 3 km daleko do míst s větší nabídkou potravy. Z nizozemské studie vyplývá, že v prvním roce života činí úmrtnost druhu 37,6 %, ve druhém 32 % a v dalších letech 36,9 %.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. .
- ↑ a b c d e BWPi: The Birds of the Western Palearctic on interactive DVD-ROM. London: BirdGuides Ltd. & Oxford University Press, 2004. ISBN 1-898110-39-5. (anglicky)
- ↑ ROBINSON, R. A. Black-tailed Godwit . British Trust for Ornithology . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sandpipers, snipes, Crab-plover, coursers. www.worldbirdnames.org . IOC World Bird List v14.2 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ZHU, Bing-Run; VERKUIL, Yvonne I.; CONKLIN, Jesse R. Discovery of a morphologically and genetically distinct population of Black-tailed Godwits in the East Asian-Australasian Flyway. Ibis. 2021, roč. 163, čís. 2, s. 448–462. Dostupné online . ISSN 1474-919X. doi:10.1111/ibi.12890. (anglicky)
- ↑ SVENSSON, Lars; MULLARNEY, Killian; ZETTERSTRÖM, Dan; GRANT, Peter. Collins Bird Guide. London: HarperCollins, 1999. Dostupné online. ISBN 0-00-219728-6. S. 148. (anglicky)
- ↑ a b c DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. S. 110.
- ↑ a b DIERSCHKE, Volker. Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 180.
- ↑ Black-tailed Godwit Limosa limosa. : BirdLife International Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-31. (anglicky)
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
- ↑ Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v ČR . Česká společnost ornitologická . Dostupné online.
- ↑ SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.
- ↑ Icelandic birds rely on perfect timing . BBC News . (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu břehouš černoocasý na Wikimedia Commons - Galerie břehouš černoocasý na Wikimedia Commons
Taxon Limosa limosa ve Wikidruzích- Mapa hnízdního rozšíření břehouše černoocasého v Evropě v letech 2013–2017 a porovnání s 80. lety 20. století na EBBA2.info (anglicky)
- Břehouš černoocasý na Bird Migration Atlas (anglicky, španělsky, francouzsky)
