Bělá pod Pradědem

Bělá pod Pradědem
Pohled na údolí Bělé od východuPohled na údolí Bělé od východu
Znak obce Bělá pod PradědemVlajka obce Bělá pod Pradědem
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJeseník
Obec s rozšířenou působnostíJeseník
(správní obvod)
OkresJeseník
KrajOlomoucký
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°7′54″ s. š., 17°12′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 729 (2024)
Rozloha92,23 km²
Nadmořská výška474 m n. m.
PSČ790 01
Počet domů583 (2021)
Počet částí obce4
Počet k. ú.2
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduDomašov 381
790 01 Bělá pod Pradědem
[email protected]
StarostaMgr. Radomír Neugebauer
Oficiální web: www.bela.cz
Další údaje
Kód obce523917
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bělá pod Pradědem (polsky Biała pod Pradziadem) je obec, která leží ve Slezsku, v okrese Jeseník v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 700 obyvatel.

Poloha

Obec Bělá pod Pradědem sousedí na severovýchodě s městem Jeseník, na severozápadě s obcí Lipová-lázně, na západě s obcí Ostružná, na jihozápadě s obcí Loučná nad Desnou a na západě s městem Vrbno pod Pradědem a obcí Heřmanovice. Leží 8 kilometrů jižně od okresního města Jeseník, 64 km severně od krajského města Olomouc, 198 kilometrů východně od Prahy, 14 km východně leží město Vrbno pod Pradědem, 26 km jižně město Rýmařov a 27 km jihozápadně město Šumperk.

Geomorfologicky patří Bělá pod Pradědem k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), oblasti jesenické (východosudetské), geomorfologický celek Hrubý Jeseník, podcelky Pradědská, Keprnická a Medvědská hornatina. Nejvyšších poloh dosahuje území obce pod vrcholy Malý Děd (1369 m n. m.), Keprník (1423 m n. m.) a Červená hora (1333 m n. m.), které se však nacházejí na cizích katastrech. Na hranici obce se nacházejí např. Šerák (1351 m n. m.), Velký Klínovec (1167 m n. m.) nebo Výrovka (1168 m n. m.), dalšími významnými vrcholy jsou např. Šumný (1075 m n. m.), Točník (1145 m n. m.), Velký Klín (1177 m n. m.), Lysý vrch (1128 m n. m.).

Území Bělé pod Pradědem patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Hlavním tokem je na sever směřující říčka Bělá, která pramení pod Malým Dědem a přijímá řadu menších toků, mj. zprava Zaječí potok, Borový potok s Loučným potokem a Šumný potok s Hraničním potokem, zleva pak Studený potok, Červenohorský potok s Černým a Pátečním potokem, Keprnický potok s Rudohorským potokem a Javořický potok.

Území obce pokrývá ze 17 % zemědělská půda (5,5 % orná půda, 11 % louky a pastviny) a z téměř 80 % les.

Historie

Dnešní obec Bělá pod Pradědem vznikla fakticky roku 1964 sloučením dosud samostatných obcí Adolfovice (něm. Adelsdorf) a Domašov (něm. Thomasdorf) a dvou osad: Filipovice (něm. Philippsdorf, zal. 1772) a Bělá (něm. Waldenburg, zal. 1798). Nové jméno bylo převzato od říčky Bělé, přívlastek "pod Pradědem" pak odkazuje na blízkost nejvyšší hory Hrubého Jeseníku.

Všechny části dnešní obce Bělá patřily od první zmínky - totiž v případě Domašova a Adolfovic od roku 1284 - až do konce patrimoniální správy roku 1850 k panství Frývaldov (nyní Jeseník), které bylo téměř po celou dobu v přímém držení vratislavského biskupa. Pouze od poděbradské doby do roku 1547 je biskup uděloval v léno, naposledy od roku 1506 Fuggerům. Celé panství pak bylo součástí rakouské (české) části Nisského knížectví v rámci Rakouského Slezska.

Bělá pod Pradědem je členem Mikroregionu Jesenicko, svazku obcí vzniklého v roce 1999. Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník, a od roku 1997 Euroregionu Praděd.

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. ledna 2000.

Správní vývoj

Správní příslušnost Bělé pod Pradědem od roku 1848

Církevní správa

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá obec jednak do farnosti Dolní Domašov (Dolní Domašov a Adolfovice), jednak do farnosti Horní Domašov (Horní Domašov, Bělá a Filipovice). Obě farnosti patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské a jsou dlouhodobě administrovány excurrendo z Jeseníka.

Farnost Dolní Domašov vlastní kostel sv. Tomáše Apoštola v Dolním Domašově.

Farnost Horní Domašov vlastní kostel sv. Jana Křtitele v Horním Domašově.

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku (v Domašově je kazatelská stanice). Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 4 347 4 678 4 513 4 109 3 707 3 351 3 596 2 096 1 802 1 599 1 711 1 736 1 785 1 747 1 600
Počet domů 595 649 622 638 631 635 677 662 392 381 421 464 520 564 583

V obci Bělá pod Pradědem je evidováno 718 adres : 616 čísel popisných (trvalé objekty) a 102 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty). Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 520 domů, z toho 462 trvale obydlených.

Části obce

Bělá pod Pradědem se člení čtyři části (současně ZSJ), které leží na dvou katastrálních územích:

Samotná část Domašov se do roku 1900 dělila na části Dolní Domašov (něm. Nieder-Thomasdorf) a Horní Domašov (něm. Ober-Thomasdorf).

Doprava

Obcí procházejí:

Školství

Nová a stará hasičská zbrojnice Domašov

V obci se nachází mateřská škola a základní škola nižšího i vyššího stupně (1.-9. ročník).

Centrum Bělá v pohybu a knihovna s IC, Adolfovice 41 Základní škola a mateřská škola Adolfovice

Fotogalerie

Kostel sv. Jana Křtitele Horní Domašov Kostel sv. Tomáše Apoštola Dolní Domašov

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. .
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. .
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  4. ↑ Základní mapa ČR 1:100 000 . Zeměměřický úřad . Dostupné online. 
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 854. 
  6. ↑ http://www.jesenicko.cz/
  7. ↑ http://www.smoj.cz/
  8. ↑ http://www.europraded.cz/
  9. ↑ Udělené symboly – Bělá pod Pradědem . 2000-01-14 . Dostupné online. 
  10. ↑ GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2. 
  11. ↑ BOHÁČ, Zdeněk. Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 1999. ISBN 80-7192-405-9. 
  12. ↑ NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha: Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 206–207. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online. 
  14. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online. 
  15. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice . 2010-01-12 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-13. 
  16. ↑ http://www.zsadolfovice.cz/

Externí odkazy