Rýmařov

Rýmařov
Rýmařov z kopce Stráň
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Rýmařov
Obec s rozšířenou působností	Rýmařov (správní obvod)
Okres	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°55′55″ s. š., 17°16′19″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	7 862 (2024)[1]
Rozloha	60,73 km²[2]
Nadmořská výška	590 m n. m.
PSČ	793 42, 793 51, 795 01
Počet domů	1 521 (2021)[3]
Počet částí obce	7
Počet k. ú.	7
Počet ZSJ	21
Kontakt
Adresa městského úřadu	náměstí Míru 230/1 795 01 Rýmařov [email protected]
Starosta	Luděk Šimko
Oficiální web: www.rymarov.cz
Rýmařov
Další údaje
Kód obce	597783
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rýmařov (německy Römerstadt^[4]) je nejzápadnější město v Moravskoslezském kraji, leží v okrese Bruntál. Žije zde přibližně 7 900^[1] obyvatel.

Osada byla založena pod jménem Reinmarsstadt (nejstarší doklad má podobu Reymarstat) – město Reinmarovo. Nářečním hláskovým vývojem vznikla podoba Rēmersstadt, jejíž první část byla posléze přikloněna k Römer („Římané“), ačkoli Římané s městem nemají žádnou spojitost. České jméno Rýmařov vzniklo hláskovou úpravou jména německého.^[5]

Krajinou v okolí Rýmařova v pravěku vedla obchodní cesta, jejíž existenci dokládají antické mince nalézané na území města a v jeho těsném okolí. Středověké osídlení vzniklo v první polovině třináctého století. Pozůstatky tehdejšího sídliště byly nalezeny v Bezručově ulici. Mělo shlukový charakter bez urbanistické koncepce a využívali jej zřejmě jen krátkodobí osadníci, kteří chtěli získat majetek, ale nezamýšleli dlouhodobé usazení. V polovině třináctého století byla na druhém břehu Podolského potoka postavena tvrz a přibližně v sedmdesátých letech třináctého století bylo založeno vrcholněstředověké město s pravidelným půdorysem. Starší osada v prostoru Bezručovy ulice poté zanikla.^[6]

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1351, kdy je město zmíněno v zakládací listině litomyšlského biskupství jako zdejší sídlo farnosti.^[7] V roce 1398 dal markrabě Jošt zdejší tvrz s městem(Remerstat) do zástavy Prockovi z Vildenberka.^[7] V roce 1405 bylo město vydrancováno neznámými útočníky.^[8] V roce 1406 Rýmařov získal od markraběte Jošta stejná městská práva jako měly Olomouc a Brno.^[9] V roce 1482 zažaloval Heralt z Kunštátu Ctibora z Cimburka za neoprávněnou držbu města Rýmařova a hradu Rabštejna.^[7] V roce 1590 vznikla při farním kostele škola. Dne 3. dubna 1790 postihl město ničivý požár, při kterém shořely téměř všechny domy. Po této události bylo město znovu postaveno v duchu klasicismu a empíru. V letech 1855 až 1868 získalo město statut okresního města.^[8]

V roce 1938 se stal převážně německy mluvící Rýmařov jako pohraniční město součástí Říše. Počátkem května 1945 bylo město osvobozeno, přičemž došlo k poškození barokní kaple sv. Josefa v historickém středu města (kaple byla později zbourána).^[10] Původní německé obyvatelstvo bylo na základě Benešových dekretů podrobeno odsunu.

Po zrušení Země moravskoslezské v roce 1949 se Rýmařov stal součástí Olomouckého kraje. V roce 1960 přišel Rýmařov o postavení okresního města a téměř celé území okresu Rýmařov se stalo součástí okresu Bruntál, tehdy jednoho z největších v republice. V roce 2001 při tvoření nových krajů měli původně zastupitelé města usilovat o přidružení města k Olomouckému kraji. Pak se ale radní rozhodli jinak, k nevoli nemalé části obyvatel města. Nakonec o tom, že Rýmařov zůstane součástí okresu Bruntál a tím i Moravskoslezského kraje, rozhodla nízká účast voličů v referendu. Rýmařov se pak alespoň stal obcí s rozšířenou působností.

Historické jádro města bylo v roce 2003 vyhlášeno jako městská památková zóna, a to i navzdory tomu, že je narušeno novodobou výstavbou. K největšímu narušení historického rázu města došlo mezi lety 1955–1974, kdy zmizela většina domů na západní straně náměstí, dále původní zástavba v Radniční a Jungmannově ulici, ale především dvě kaple, jedna barokní, druhá novogotická. Několika nevhodných zásahů se ale historický střed města dočkal i po roce 1989. Mezi významné objekty památkové zóny patří rovněž dochovaná zástavba na Třídě hrdinů, na severní straně náměstí a v neposlední řadě i dvojice funkcionalistických domů v Radniční ulici. Historický střed města je postupně rekonstruován; opravami dosud prošly Horní ulice (2009), Náměstí míru (2013, slavnostně otevřeno v roce 2014), Radniční ulice (2014–2015) a Školní náměstí (2015). Mimo památkovou zónu jsou výraznými budovami pivovar a hotel Excelent, budova Komerční banky a několik secesních vilek (např. budova Policie ČR), ale především areál filiálního kostela Navštívení Panny Marie v Lipkách.

• V parčíku v Lipové ulici vedle Střediska volného času rostla lípa Jana Amose Komenského zasazená v roce 1592; po úderu blesku zůstalo ze stromu jen torzo.^[11]
• Národní přírodní rezervace Rešovské vodopády asi deset kilometrů jihozápadně od Rýmařova

Po roce 1989 starosty města postupně byli:

• 1989–1994 Miroslav Slováček
• 1994–2002 Pavel Kolář
• 2002–2018 Petr Klouda
• od roku 2018 Luděk Šimko

Městský znak tvoří na modrém poli zlatá, heraldicky vpravo otočená, vlčice ve skoku shora šikmo prostřelená zlatým šípem. Tento motiv nese nejstarší rýmařovské pečetidlo z roku 1543. Tento znak se rovněž nachází vytesán na pískovcovém kameni s datem 1844 zasazeném nad vchodem do radnice. Zde je však vlčice otočená nesprávně heraldicky vlevo.

V roce 1994 byl předsednictvem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky schválen městský prapor, na kterém se opakuje stejný motiv jako na městském znaku.

• Rýmařov (k. ú. Rýmařov)
• Edrovice (k. ú. Edrovice)
• Harrachov (k. ú. Rýmařov)
• Jamartice (k. ú. Jamartice)
• Janovice (k. ú. Janovice u Rýmařova a Janušov)
• Ondřejov (k. ú. Ondřejov u Rýmařova)
• Stránské (k. ú. Stránské)

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřila i Malá Štáhle.^[14]

Rýmařov se skládá, mimo samotné město, z dalších celkem šesti místních částí. Ty však netvoří ve všech případech jedno katastrální území. Místní část Janovice je rozdělena na dva historické katastry, a to Janovice u Rýmařova a Janušov. Naopak osada Harrachov, ležící přibližně dva kilometry severně od Rýmařova, svůj vlastní katastr nemá.

Městem prochází silnice I/11 spojující Hradec Králové s Ostravou. Rýmařov je rovněž konečnou stanicí na trati Valšov–Rýmařov. Vlakové spoje provozují ČD v rámci linky Esko S10 z Opavy do Rýmařova. Ve městě staví dálkové autobusové linky jedoucí do Olomouce, Přerova, Šumperku a Ostravy. Autobusové nádraží prošlo v červnu 2015 rekonstrukcí.

V Rýmařově je tradice ochotnické kultury, ať už se týče divadelních spolků či hudebních těles:

• Divadelní spolek Mahen funguje již od roku 1945 a je tak jedním z nejstarších fungujících spolků v moravském a slezském pohraniční. V současné době inscenují ochotníci spolku Mahen především situační komedie domácí i zahraniční provenience. Pro děti spolek sehrál i několik pohádek.
• Spolek Pradivadlo vznikl počátkem století. V posledních sezónách se spolek specializuje na muzikály. Spolek hraje ve vlastním amfiteátru La Skála v Janovicích.
• Hudební skupina Variace
• Smíšený pěvecký sbor Vox montana
• Chrámový sbor

Budova městského divadla (a zároveň kina) se od divadelní sezóny 2013–2014 nevyužívá, spolek Mahen v současnosti působí při Středisku volného času, které bylo rekonstruováno a předáno do užívání v roce 2013. Nyní se uvažuje o přestavbě budovy divadla na prostory ZUŠ.

ZUŠ Rýmařov nabízí zájemcům kurzy zpěvu, hry na různé hudební nástroje, dramatický obor a výtvarný obor.

• Městské muzeum v Rýmařově – Náměstí Míru 6. Muzeum s bohatými sbírkami mapující historii regionu období od nejstaršího pravěkého osídlení až do období první poloviny dvacátého století. Významné jsou též sbírky zachycující vývoj hornictví a tkalcovství, dvou nevýznamnějších odvětví této oblasti. Součástí stálé výstavy je rovněž exposice hornin mapující bohaté geologické složení oblasti. V muzeu také působí Galerie Octopus.
• Hedva – Opavská ulice. V přízemí hlavní budovy rýmařovské textilky Hedvy byla v roce 2013 otevřena expozice zabývající se historií závodu. V roce 2015 byla prohlídková trasa rozšířena a její název změněn na Dějiny textilnictví na Rýmařovsku.
• Muzeum turistických známek – sídlí v budově bývalého gymnázia z roku 1872 na ulici Julia Sedláka. Cílem Muzea je vybudovat sbírku všech evropských turistických známek.^[15] K dispozici je návštěvnické centrum s kavárnou a restaurací.
• Galerie Marie Kodovské

• Kaple Navštívení Panny Marie, místními také nazývaná kaple V Lipkách, velmi významná barokní stavba místního stavitele Friedricha Höslera z let 1711–15. Uvnitř vymalována malbami Ferdinanda Nabotha a Johanna Christopha Handkeho. Poblíž se nachází socha Panny Marie Vítězné z roku 1774 a skupina Ukřižování, lidová práce z roku 1812. Kaple je od roku 2011 přístupná veřejnosti.
• Radnice – monumentální stavba s prvky gotiky, renesance, baroka a klasicismu
• Hrádek – chráněná archeologická lokalita, dříve se zde nacházela drobná pevnůstka, nyní je zde geologická expozice
• Kostel svatého archanděla Michaela – původně goticky kostel, později renesančně přestavěn, s barokní Růžencovou kaplí
• Budova fary – cenná renesanční stavba ze šestnáctého století, dříve horní úřad.
• Socha Panny Marie Immaculaty v blízkosti fary (socha původně stávala v areálu parku u chátrajícího zámku v Janovicích u Rýmařova, na své současné místo byla instalována v roce 2010).
• Boží muka – na levé straně silnice z Rýmařova do Bruntálu
• Mariánský sloup – barokní plastika olomouckého sochaře Franze Leblose z roku 1683 nacházející se v západní části náměstí Míru. Sloup byl postaven na náklady Marie Elisabethy Richtensteinové na paměť morové epidemie, která postihla Rýmařov v roce 1680. Socha prošla restaurováním v roce 1993.
• Socha svatého Jana Nepomuckého – sochařská práce Severina Tischlera z roku 1736.

Charakteristickým znakem Rýmařova je velké množství domů s černými střechami,^[zdroj?] ať už s původní břidlicí či s novějšími krytinami. Výše zmíněná ochrana historického centra v rámci památkové zóny se mimo kulturních památek a budov dotvářejících charakter památkové zóny týká i poměrně cenného^[zdroj?] celkového pohledu na město od jihu, který není narušen žádným vysokým sídlištěm.

• Adam Gilg (1651–1710?), jezuita, misionář v Mexiku
• Johann Christoph Handke (1694–1774), barokní malíř
• Ferdinand Flemmich (1843–1906), podnikatel a politik, zakladatel textilní továrny v Rýmařově, zemský poslanec
• Eugen Jettel (1845–1901), malíř náladového impresionismu
• Ferdinand Schnitzler (1857–1933), vládní rada, profesor na Německé technice v Brně a poslední německý starosta Brna (1916–1918)
• Otto Marburg (1874–1948), neurolog
• Karl Schinzel (1886–1951), inženýr a chemik, vynálezce barevné fotografie
• Marie Kodovská (1912–1992), malířka a básnířka
• Mons. František Vaňák (1916–1991), teolog, olomoucký arcibiskup
• Harald Pager (1923–1985), německý grafik a prehistorický badatel, který působil v jižní Africe
• Jiří Karel (1936-2023), archeolog a historik
• Pavel Verner (1947–2009), novinář, spisovatel a dramatik
• Ladislav Velebný (* 1957), politik, poslanec za ČSSD
• Jiří Meitner (* 1958), malíř
• Vladimír Václavek (* 1959), hudebník a skladatel
• Jan Haubert (* 1960), zpěvák punkové skupiny Visací zámek
• Hana Marvanová (* 1962), právnička a politička
• Roman Pausch (* 1974), kovář
• David Langer (* 1976), fotbalista
• Tomáš Ujfaluši (* 1978), fotbalista
• Ivana Uhlířová (* 1980), divadelní herečka
• Martin Kotačka (* 1987), genealog a historik
• Sebastian Gorčík (* 1995), hokejista

• Arco, Itálie
• Belœil, Belgie
• Crosne, Francie
• Krompachy, Slovensko
• Ozimek, Polsko
• Rajec, Slovensko
• Schotten, Německo
• Zeil am Main, Německo

• PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s. 

• Římskokatolická farnost Rýmařov
• TJ Jiskra Rýmařov

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rýmařov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Rymařov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Rýmařov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)