Avignon | |
---|---|
Historické město: vlevo dole most, uprostřed papežský palác a věž katedrály | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 43°57′ s. š., 4°49′1″ v. d. |
Nadmořská výška | 10–122 m n. m. |
Stát | Francie Francie |
Region | Provence-Alpes-Côte d'Azur |
Departement | Vaucluse |
Arrondissement | Avignon |
Kanton | chef-lieu 4 kantonů |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 64,78 km² |
Počet obyvatel | 90 109 (2008) |
Hustota zalidnění | 1 391 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Marie-Josée Roig |
Oficiální web | www.avignon.fr |
[email protected] | |
PSČ | 84000 |
INSEE | 84007 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Avignon je starobylé město v Provence na jihu Francie, sídlo departementu Vaucluse v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur. Leží na levém břehu řeky Rhôny, na soutoku s řekou Durance, asi 80 km SZ od Marseille a asi 80 km SV od Montpellieru.
V letech 1309–1377 zde sídlili papežové, kteří uprchli z Říma. V roce 1995 bylo historické centrum Avignonu (Avignonský most, papežský palác, biskupský dvůr, katedrála a hradby) zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.
Sousední obce: Villeneuve-lès-Avignon, Les Angles, Barbentane, Rognonas, Châteaurenard a Noves.
Avignon leží u soutoku řek Rhôny a Durance.
Plán historického města Papežský palác a most Torzo mostu Papežský palác (celkový pohled)Nálezy ukazují na osídlení místa již od mladší doby kamenné, později zde kelto-ligurský kmen Kavarů založil opevněné sídlo Auenion. Někdy kolem roku 500 př. n. l. zde postavili fokajští kolonisté z Marseille opevněný přístav a sklad zboží jménem Avenio. Kolem roku 120 př. n. l. sem přišli římští legionáři a od roku 48 př. n. l. bylo město součástí provincie Gallia Narbonensis a mělo městská práva. Přístav byl dále rozšířen a kvetoucí město přejmenováno na Colonia iulia augusta avenionesium. Ve 3. století vznikla za hradbami malá křesťanská osada a byl postaven první dřevěný most.
Roku 500 město obléhal francký král Chlodvík I., městu však přišli na pomoc římští vojáci. Avignon pak připadl Ostrogótům a Merovejcům, v roce 736 je dobyli Saracéni a o rok později je za tuto zradu potrestal král Karel Martel. Stalo se částí Provensálského království, ale už ve 12. století se přechodně prohlásilo za samostatnou republiku. Roku 1303 zde papež založil univerzitu, která se proslavila hlavně studiem práva.
Od roku 1309 se stal Avignon sídlem papežského dvora. Papežové město zvelebili a nově ohradili a roku 1348 je koupili od neapolské královny Joanny. Papežské kurii pak město patřilo až do Francouzské revoluce (1791). Kolem papežského dvora žila a působila řada umělců, hudebníků i učenců a papežská knihovna s 2 000 svazky byla tehdy největší v Evropě. Celkem v Avignonu sídlilo sedm papežů, a když se Řehoř XI. roku 1376 vrátil do Říma, sídlili zde ještě dva vzdoropapežové.
V roce 1721 postihla Avignon morová rána, která zabila asi 18 000 lidí, tedy přibližně tři čtvrtiny populace. Do 14. září 1791 patřilo město papežům, poté bylo anektováno nově vzniklou Francouzskou republikou.
U papežského dvora v Avignonu pobýval krátce Vojtěch Raňkův z Ježova, mnohem déle zde žil pražský biskup Jan z Dražic a je zde pochován Jan Milíč z Kroměříže, který zde v roce 1374 zemřel.
Avignon je významným cílem turistů z celého světa. Historické jádro města je vcelku dobře zachováno, včetně téměř úplných městských hradeb s mnoha věžemi a branami.
Ve městě je řada dalších kostelů a množství historických domů
Počet obyvatel
Období | Jméno | Politická příslušnost |
---|---|---|
1945–1947 | Georges Pons | PCF |
1947–1948 | Paul Rouvier | SFIO |
1948–1950 | Henri Mazo | RPF |
1950–1953 | Noël Hermitte | |
1953–1958 | Édouard Daladier | RRSS |
1958–1983 | Henri Duffaut | SFIO a Parti socialiste |
1983–1989 | Jean-Pierre Roux | RPR |
1989–1995 | Guy Ravier | Parti socialiste |
od 1995 | Marie-Josée Roig | RPR a UMP |