August von Wehli

V tomto článku budeme analyzovat August von Wehli z různých úhlů pohledu, s cílem pochopit jeho význam v dnešní společnosti. August von Wehli upoutal pozornost odborníků a vědců díky svému významu v různých oblastech, od ekonomie po populární kulturu. V průběhu let byl August von Wehli předmětem debat a analýz akademiků, aktivistů a dokonce i politických vůdců. V tomto smyslu je nezbytné prozkoumat různé aspekty August von Wehli, abychom pochopili jeho dopad na naše životní prostředí a také důsledky, které má pro budoucnost.

August von Wehli
5. ministr vnitra Předlitavska (správce)
Ve funkci:
27. října 1871 – 22. listopadu 1871
PanovníkFrantišek Josef I.
Předseda vládyLudwig von Holzgethan
PředchůdceKarl Sigmund von Hohenwart
NástupceJosef Lasser von Zollheim
Doživotní člen Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
2. října 1876 – 20. října 1892
PanovníkFrantišek Josef I.
Narození1. listopadu 1810
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. října 1892 (ve věku 81 let)
Bad Aussee
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVídeň Heiligenstadt
ChoťLeopoldine Elisabeth Josepha, roz. Linden (1825-1896)
Děti4
PříbuzníHans Hopfen (zeť)[1]
Alma materKarlo-Ferdinandova univerzita v Praze
Vídeňská univerzita
Profesestátní úředník, politik a právník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

August von Wehli, též Johann August Wehli, Wehli von Wehlen (1. listopadu 1810 Praha – 20. října 1892 Bad Aussee), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v roce 1871 krátce ministr vnitra Předlitavska.

Biografie

Baronský erb Augusta von Wehli
Palác Wehli (1869-1870), architekt Ludwig Zettl, Elisabethstrasse 6, Vídeň 1

Narodil se v Praze v židovské rodině Eduarda Josefa Efraima Wehli a jeho ženy Karoliny Evy, rozené Brandeisové.[2]

V roce 1828 absolvoval studia práv a filozofie na právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, která roku 1829 uzavřel na právnické fakultě Vídeňské univerzity, roku 1832 konvertoval od judaismu k římskokatolické víře a oženil se. Roku 1834 získal na Vídeňské univerzitě doktorát práv a roku 1838 doktorát filozofie. 1832 nastoupil jako praktikant do kriminálního senátu, 1833 do senátu politicko-ekonomického, 1835 Auskultant u civilně soudního senátu vídeňakého magistrátu; 1837 byl přijat k dvorské komorní prokuratuře; 1843 jmenován koncipistou Krajského úřadu pro Wienerwald ve Vídni; 1847 členem Dvorské kanceláře; ve školním roce 1849/50 a 1850/51 zastával funkci děkan na filozofické fakultě Vídeňské univerzity, 1849 sekretářem ministra, 1851 jmenován sekčním radou a 1859 dvorním radou ministerstva.[3]

V roce 1855 ho povýšil císař František Josef I. do šlechtického stavu s predikátem "von Wehlen" a roce 1862 byl povýšen do stavu rytířského. Po zisku titulu svobodného titul rytíře roku 1870 přestal predikát užívat a psal se jen von Wehli.[4] Byl členem Panské sněmovny, viceprezidentem Komise pro regulaci Dunaje (Donau-Regulierungs-Commission) a sekčním šéfem ministerstva vnitra. Ve Vídni si dal postavit palác Wehli.[5][6]

27. října 1871 se stal ministrem vnitra Předlitavska ve vládě Ludwiga von Holzgethana. Ve vládě setrval do 22. listopadu 1871. Byl ovšem jen provizorním správcem rezortu coby sekční šéf ministerstva.[7] V roce 1872 byl penzionován.

Rodina a hrob

Ve Vídni se oženil s Leopoldinou Elisabethou Josefou, rozenou Linden (1825-1896). Manželé měli tři dcery: Augustu provdanou za spisovatele Hanse Hopfena, Leopoldinu, Alicii a syna Moritze, který se stal obchodníkem.[8] Zemřel při pobytu v lázních Bad Aussee a byl pohřben do rodinné hrobky ve Vídni-Heiligenstadtu, stejně jako jeho rodiče a manželka.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dostupné online. .
  2. ↑ Rodokmen na Geni.com
  3. ↑ Chronologie na webových stránkách Vídeňské univerzity
  4. ↑ Wehli von Wehlen, Wehli | Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii. www.novanobilitas.eu . . Dostupné online. 
  5. ↑ Wehli z Wehlen . novanobilitas.eu . Dostupné online. 
  6. ↑ Palais Wehli . planet-vienna.com . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-15. (německy) 
  7. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587. 
  8. ↑ Rodokmen na Geni.com
  9. ↑ Hrob

Externí odkazy

Ministři vnitra Předlitavska

1. Eduard Taaffe (1867) • 2. Karl Giskra (1867–1870) • 3. Eduard Taaffe (1870–1871) • 4. Karl Hohenwart (1871) • 5. August von Wehli (1871) • 6. Josef Lasser (1871–1878) • 7. Adolf z Auerspergu (1878–1879) • 8. Eduard Taaffe (1879–1893) • 9. Olivier de Bacquehem (1893–1895) • 10. Erich von Kielmansegg (1895) • 11. Kazimír Badeni (1895–1897) • 12. Paul Gautsch (1897–1898) • 13. František z Thun-Hohensteinu (1898–1899) • 14. Ernest von Koerber (1899) • 15. Josef Stummer (1899–1900) • 16. Ernest von Koerber (1900–1904) • 17. Artur Bylandt-Rheidt (1905–1906) • 18. Konrad z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1906) • 19. Richard von Bienerth (1906–1908) • 20. Guido von Haerdtl (1908–1911) • 21. Max Wickenburg (1911) • 22. Karl Heinold (1911–1915) • 23. Konrad z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1915–1916) • 24. Erwin von Schwartzenau (1916) • 25. Erasmus von Handel (1916–1917) • 26. Friedrich von Toggenburg (1917–1918) • 27. Edmund von Gayer (1918)

kurzivou – pověřeni správou úřadu
Vláda Ludwiga von Holzgethana (1871)
Předseda vlády Předlitavska

Ludwig von Holzgethan (30. října – 25. listopadu 1871)

Ministři Předlitavska

August von Wehli (vnitro) • Ludwig von Holzgethan (finance) • Karl Fidler (kult a vyučování) • Georg von Mitis (spravedlnost) • Otto von Wiedenfeld (obchod) • Ludwig von Possinger (zemědělství) • Heinrich von Scholl (zeměbrana) • Kazimierz Grocholski (haličské záležitosti)

Společní ministři Rakousko-Uherska

Friedrich von Beust (zahraniční věci) •→ Gyula Andrássy (zahraniční věci) • Franz Kuhn von Kuhnenfeld (válka) • Menyhért Lónyay (finance) •→ Gyula Andrássy (finance)