V dnešní době je August Scholtis tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v historii nebo jeho vlivu na populární kulturu, August Scholtis je tématem, které nadále vyvolává zájem a diskusi. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty August Scholtis, od jeho počátků až po současný dopad. Budeme analyzovat, jak se August Scholtis vyvíjel v průběhu času a jak ovlivnil různé aspekty každodenního života. Od svých historických kořenů až po svou relevanci dnes je August Scholtis stále vzrušujícím tématem, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení.
August Scholtis | |
---|---|
Úmrtí | 26. dubna 1969 (ve věku 67 let), 29. dubna 1969 (ve věku 67 let) nebo 25. dubna 1964 (ve věku 62 let) Berlín |
Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
Místo pohřbení | Friedhof Heerstraße |
Pseudonym | Alexander Bogen |
Povolání | spisovatel, překladatel, prozaik, básník a romanopisec |
Žánr | román |
Významná díla | Východní vítr; Pán z Bolatic |
Ocenění | Cena Julia Reicha (1932) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
August Scholtis, pseudonym Alexander Bogen (7. srpna 1901 Bolatice (Hlučínsko) – 26. dubna 1969 Berlín) byl německý spisovatel, publicista a překladatel.
Narodil se 7. srpna 1901 v rodině Fritze Scholtise a Valesky Scholtisové, rozené Dudové. Otec byl navíc včelař a pekař, a vynikal i jako vesnický muzikant. Po ukončení obecné školy se August chtěl vyučit zedníkem, ale náhoda mu pomohla získat místo písaře v kanceláři Karla Maxe Lichnovského v Chuchelné. V blízkosti tohoto bývalého císařského velvyslance v Německu se naučil psát na stroji, německy, osvojil si politickou rozvážnost.
Po připojení Hlučínska k Československu (a tím rozdělení Lichnovského panství mezi ČSR, Německo a Polsko) pracoval jako úředník správy skladů zboží a městských zařízení. V roce 1920 při plebiscitu hlasoval, aby celé Horní Slezsko zůstalo při Německu. V roce 1922 zvolil jako jediný člen rodiny německou státní příslušnost a odešel do pruského Slezska. Ve dvacátých letech začal poprvé psát do novin, jeho skromná novinářská kariéra však brzy ztroskotala. V roce 1927 napsal první novelu, se kterou vyhrál první cenu v soutěži Vratislavského rozhlasu. Novela se jmenovala Posmrtná vzpomínka a rozehrála jako téma Bolatice. Po tomto úspěchu toužil stát se spisovatelem a po krátké zastávce v Praze, kde se kontaktoval s Karlem Čapkem, odešel v roce 1930 do Berlína, který se mu stal domovem až do jeho smrti.
Po několikaletém strádání se mu podařilo v roce 1932 vydat román Východní vítr. V románu Scholtis poukazoval na vytlačování bohaté smíšené kultury jeho domova z německé, polské i české Ostravy. Tento román posléze ovlivnil i německého spisovatele Güntera Grasse.[1]
S nástupem Třetí říše přišel pro Scholtise zákaz psát, protože odmítl vstoupit do Říšské literární komory (Reichsschrifttumkammer). Přesto se mu podařilo v letech 1935 až 1940 vydat čtyři romány Baba a její děti, Letec Jaś, Železárny a Moravská svatba, ve kterých se zabýval tematikou domova na východě. Během 2. světové války působil v Pomocné požární ochraně, byl nasazen v Horním Slezsku (Katovice) a před koncem války byl převelen na západ, kde se dostal do amerického zajetí. Po válce pracoval v redakci novin Tagesspiegel, kde psal různé glosy a fejetony. Na sklonku roku 1945 se přihlásil menšími pracemi Kouzelná hůl a Dezerce.
Na dlouhou dobu se pak odmlčel a živil se jako novinář. Stále však pracoval na svém „velkém románě“. V roce 1959 vyšla jeho autobiografie Pán z Bolatic, ve které představuje nejen sám sebe, ale zároveň i kulturní krajinu jeho domoviny. Pod silným dojmem svého úspěchu cestoval v roce 1959 poprvé od roku 1945 do Československa a v roce 1961 do Polska. Ze svých cest napsal pozoruhodnou zprávu s názvem Cesta do Polska, ve které vyjádřil svůj pesimismus k budoucímu vývoji v těchto zemích. Tato pragmatická kniha byla posledním dílem které zveřejnil. V roce 1964 přeložil divadelní hru Václava Havla Zahradní slavnost (Das Gartenfest) a takže povídky Ivana Olbrachta z knihy Golet v údolí z češtiny do němčiny. Augustin Scholtis zemřel 26. dubna 1969 ve svém bytě v Berlíně na srdeční infarkt.