Arcidiecéze magdeburská
| Magdeburské knížecí arcibiskupství Erzstift Magdeburg Archiepiscopatus Magdeburgensis
| |||||||
Geografie
| |||||||
| Hlavní město | Magdeburg Halle (od roku 1503) | ||||||
| Obyvatelstvo | |||||||
| Jazyky | ostfálština | ||||||
| Náboženství | římskokatolické, luteránské (majoritní od roku 1566) | ||||||
| Státní útvar | |||||||
| Státní zřízení | teokratická (církevní) volená monarchie | ||||||
| Mateřská země |
Svatá říše římská Svatá říše římská
| ||||||
| Státní útvary a území | |||||||
| |||||||
.svg){kind=small}
Arcidiecéze magdeburská (německy Erzbistum Magdeburg) je zaniklá historická římskokatolická diecéze existující v letech 968 až do reformace v 17. století. Území magdeburské knížecí arcidiecéze, bylo v roce 1648 přeměněno na Magdeburské vévodství a roku 1680 podřízeno Braniborskému kurfiřtství.
Historie
Magdeburská církevní provincie
.Ansicht_Neue_Strombr%C3%BCcke.ajb.jpg)
Magdeburský dóm, katedrální kostel magdeburských arcibiskupů
Na koncilu v Ravenně v roce 967 dosáhl císař Ota I. souhlasu papeže Jana XIII. k založení arcidiecéze v Magdeburgu. Toto rozhodnutí ovlivnilo pravomoci diecéze halberstadtské a arcidiecéze mohučské. Teprve po smrti halberstadtského biskupa Bernharda v únoru 968 a arcibiskupa Viléma v březnu 968 byl Ota schopen realizovat rozhodnutí synodu.
Magdeburská arcidiecéze byla vytvořena z území halberstadtské diecéze. Svatým patronem arcidiecéze byl svatý Mořic. Sousední biskupství braniborské, havelberské, zeitzské, merseburské a míšeňské byla podřízena metropolitovi jako sufragánní. Prvním magdeburským arcibiskupem se v roce 968 stal ruský misionář a opat weissenburského kláštera, Adalbert. Kromě úřadu metropolity velké církevní provincie nosil také titul Primas Germaniae. O jeho významu v pozdním středověku svědčí velikost magdeburské katedrály.
Ve 12. století založili arcibiskupové též zemskou státní správu. Od roku 1476 se arcidiecéze dostala pod vliv Saska a Braniborska. V roce 1478 si magdeburský arcibiskup Arnošt z Wettinu podrobil město Halle. Tam nechal po roce 1484 vystavět Moritzburg, kam v květnu 1503 přesídlil. Moritzburg se stal hlavní rezidencí magdeburských arcibiskupů.
Během náboženské reformace přestoupila velká část obyvatelstva arcidiecéze k luteránství. Teprve v průběhu třicetileté války získala arcidiecéze dočasně jednoho katolického arcibiskupa, o rekatolizaci obyvatelstva v diecézi však nemohlo být řeč.
Po uzavření Vestfálského míru roku 1648 připadlo území magdeburské knížecí arcidiecéze, tedy majetek magdeburského arcibiskupa, jako dědičné Magdeburské vévodství Braniborskému kurfiřtství. Toto ujednání vstoupilo v platnost po smrti posledního administrátora, vévody Augusta Sasko-Weissenfelského v roce 1680.
V roce 1994 byla založená nová diecéze magdeburská vycházející z tradice někdejší arcidiecéze.
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu magdeburské arcibiskupství na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erzbistum Magdeburg na německé Wikipedii.
- ↑ a b diecéze magdeburská: Überblick über die Historie und Vorgeschichte diecéze magdeburská vom Frühmittelalter bis heute 777–1994.