Apollo 15
V dnešním světě je Apollo 15 téma, které upoutalo pozornost širokého publika. Ať už kvůli své historické relevanci, jejímu dopadu na společnost nebo její relevanci na osobní úrovni, Apollo 15 se stal tématem zájmu v různých oblastech. V tomto článku důkladně prozkoumáme téma Apollo 15 a poskytneme komplexní a podrobný přehled, který čtenářům umožní pochopit jeho důležitost a význam. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme různé aspekty související s Apollo 15 a nabídneme obohacující pohled, který podnítí reflexi a debatu. Od svého vzniku až po současný dopad vzbuzuje Apollo 15 zájem, který si zaslouží, abychom se mu věnovali do hloubky, a tento článek si klade za cíl tuto potřebu znalostí a porozumění uspokojit.
| Apollo 15 | |
|---|---|
 | |
| Údaje o lodi | |
| COSPAR | 1971-063A |
| Hmotnost | CSM 30 370 kg LM 16 430 kg |
| Údaje o letu | |
| Volací znak | Velitelský modul: Endeavour Lunární modul: Falcon |
| Členů posádky | 3 |
| Datum startu | 26. července 1971 13:34:00 UTC |
| Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko Mys Canaveral, USA |
| Vzletová rampa | LC 39A |
| Nosná raketa | Saturn V |
| Délka letu | 295 h 11 min 53 s |
| Počet oběhů Měsíce | 74 |
| Čas na dráze kolem Měsíce | 145 h 12 min 41,68 s |
| Přistání na Měsíci | 30. červenec 1971 22:16:29 UTC 26° 7' 55,99" s.š. 3° 38' 1,90" v.d. Hadley Rille |
| Čas na povrchu | 66 h 54 min 54 s |
| Procházky po povrchu | 1. 6 h 32 min 42 s 2. 7 h 12 min 14 s 3. 4 h 49 min 50 s |
| Hmotnost vzorků | 77 kg |
| Datum přistání | 7. srpna 1971 20:45:53 UTC 26° 13' j.š. 158° 13' z.d. |
| Fotografie posádky | |
 | |
| Portrét posádky Apolla 15 (zleva: Scott, Worden a Irwin) | |
| Navigace | |
Předchozí Apollo 14 Následující Apollo 16 | |
Apollo 15 je devátý pilotovaný let v programu Apollo. Byl čtvrtým letem, při kterém lidé přistáli na Měsíci. Apollo 15 odstartovalo k Měsíci 26. července 1971. Při tomto letu byla použita novější verze rakety Saturn 5. Díky vyššímu výkonu bylo možné do měsíčního modulu Falcon přidat lehký elektromobil LRV (Lunar Roving Vehicle) pojmenovaný Rover.[1] Let byl 41. v pořadí letů do kosmu z naší planety.
Start
Raketa s velitelským a služebním modulem Endeavour odstartovala z mysu Canaveral odpoledne 26. července 1971 z rampy 39A a tři hodiny poté z oběžné dráhy Země odletěla k Měsíci.
Posádka
Základní posádka
David Scott (3) - velitel- Alfred Worden (1) - pilot velitelského modulu
- James Irwin (1) - pilot lunárního modulu
V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Záložní posádka
- Richard Gordon (2) - velitel
- Vance Brand (0) - pilot velitelského modulu
- Harrison Schmitt (0) - pilot lunárního modulu
V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru.
Podpůrná posádka
Průběh letu
Po třídenním letu se loď dostala na oběžnou dráhu 17-108 km nad Měsícem. Čtyři dny po startu z Floridy zůstává na lodi samotný Worden, zatímco měsíční modul Falcon s Irwinem a Scottem přistál na základně Hadley u stejnojmenné 100 km dlouhé brázdy Rima Hadley na úpatí Mons Hadley Delta, vrcholu v pohoří Montes Apenninus (Apeniny).[2] Po odpočinku oba vystoupili na povrch, vyložili i LRV Rover a vydali se s jeho pomocí na první projížďku ke kráteru Elbow rychlostí cca 10-12 km/h. Na kraji kráteru zastavili a zahájili přímý televizní přenos na Zemi. Během procházky a zhruba 10 km projížďky se věnovali také filmování a sběru měsíčních vzorků. Kamera ovládaná dálkově z řídícího střediska v Houstonu vysílala barevné panoramatické záběry. Podobný průběh měly i další dvě výpravy. Zbyl čas i na orazítkování dopisů pro filatelisty. Asi 10 metrů od džípu instalovali pamětní desku se jmény 14 kosmonautů USA a SSSR, kteří zahynuli při plnění úkolů, a u desky zanechali i stříbrnou sošku astronauta (Fallen Astronaut). Po splnění úkolů oba kosmonauti na LM odstartovali k mateřské lodi, kde strávili na oběžné dráze další dva dny. Zde vypustili malou družici, která měřila magnetické a gravitační pole a radiaci. Dne 4. srpna odstartovali loď k Zemi. Během zpáteční cesty Worden vystoupil z kabiny (výstup EVA), aby přinesl kazety s filmy.
Návrat
Apollo 15 přistálo 7. srpna večer v Tichém oceánu 530 km severně od Honolulu, kde na něj čekala letadlová loď USS Okinawa. Přistání bylo tvrdší než plánovaných 9,8 m/s, protože se jeden ze tří padáků neotevřel.[3][4]
Zajímavosti
Jednalo se o jedinou misi, kdy byl pro EVA využit spojovací průlez lunárního modulu. Scott stál v horním poklopu lunárního modulu a vizuálně si prohlížel a fotografoval místo přistání. Během zpáteční cesty od Měsíce proběhla první EVA v hlubokém vesmíru.
Odkazy
Reference
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 328.
- ↑ RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. S. 70/22.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola James Benson Irwin, s. 334.
- ↑ Encyklopedie kosmonautiky, str.330
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Apollo 15 na Wikimedia Commons - Apollo 15 na webu MEK
- Galerie Apollo 15 na Wikimedia Commons
