V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa António Lobo Antunes, tématu, které zaujalo pozornost odborníků i fanoušků. V průběhu historie hrál António Lobo Antunes zásadní roli v různých oblastech, od vědy po umění, přes kulturu a společnost. V tomto směru budeme zkoumat jeho původ, vývoj a jeho dopad na dnešní svět, stejně jako různé pohledy a názory, které na toto téma existují. António Lobo Antunes je bezpochyby fascinující téma, které si zaslouží podrobnou analýzu, a v tomto článku se ponoříme do různých aspektů, abychom dnes pochopili jeho důležitost a relevanci.
António Lobo Antunes | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1. září 1942 (82 let) Lisabon |
Povolání | lékař a spisovatel |
Stát | ![]() |
Alma mater | Lisabonská univerzita |
Významná díla | Que cavalos sao aqueles que fazem sombra no mar? Manual dos Inquisidores Fado Alexandrino O Arquipélago da Insónia Exortação aos Crocodilos … více na Wikidatech |
Ocenění | Cena Rosalíe de Castrové v portugalštině (1998) Rakouská státní cena za evropskou literaturu (2000) velkokříž Řádu svatého Jakuba od meče (2004) Cena Jeruzaléma (2005) Cena Josého Donosa (2006) … více na Wikidatech |
Rodiče | João Alfredo Lobo Antunes |
Příbuzní | João Lobo Antunes, Manuel Lobo Antunes a Nuno Lobo Antunes (sourozenci) |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
António Lobo Antunes (* 1. září 1942, Lisabon) je portugalský spisovatel. Roku 2007 získal Camõesovu cenu, nejvýznamnější ocenění pro portugalsky píšící autory.[1][2]
V době Salazarova režimu byl vojenským lékařem ve válce v Angole (1968[3]-1973). Válka se stala velkým tématem i jeho prózy, zejména raných textů. Do Portugalska se vrátil v roce 1973 a začal zde pracovat jako klinický psychiatr. Brzy se však začal věnovat literatuře. Žije v Lisabonu.
Vydal romány Sloní paměť, Jidášova díra, Fado v alexandrínech, Lodě, Pojednání o vášních duše, Smrt Carlose Gardela, Portugalská nádhera, Nevcházej tak rychle do té temné noci, Zdravím vás, tam dole, Včera jsem tě neviděla v Babylónii. Vydal i několik souborů svých fejetonů, které vycházely v nedělních přílohách několika portugalských deníků.[4]
Jeho knihy bývají vnímány jako temné a pesimistické.[5]