Anton Friedrich je téma, které v posledních letech upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vzniku vzbuzuje nebývalý zájem a vyvolává debaty ve všech oblastech. Jak se vyvíjela, dokázala překročit hranice a ovlivnila způsob, jakým lidé myslí, jednají a komunikují. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Anton Friedrich a jeho dopad na dnešní společnost a také možné dopady, které může mít v budoucnu.
Anton Friedrich | |
---|---|
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1865 – 1867 | |
Ve funkci: 1867 – 1878 | |
Ve funkci: 1881 – 1891 | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1873 – 1879 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana Německá pokroková strana |
Narození | 15. června 1820 Krásná Lípa ![]() |
Úmrtí | 9. ledna 1891 (ve věku 70 let) Krásná Lípa ![]() |
Příbuzní | Wenzel Seifert (švagr nebo zeť) |
Profese | byznysmen a politik |
Ocenění | Řád Františka Josefa |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Anton Friedrich (15. června 1820 Krásná Lípa[1] – 9. ledna 1891 Krásná Lípa[2] [3][4]) byl rakouský a český podnikatel a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
Profesí byl podnikatelem v průmyslu. Vyučil se v Praze a na praxi působil v přádelnách nití v Krásné Lípě. Od roku 1842 v tomto oboru sám začal podnikat. Firma měla tehdy jen pět zaměstnanců. Díky své píli a agilitě se mu podařilo obstát v konkurenci pokročilejšího nitařského průmyslu ve Slezsku. Růst jeho podniku zároveň inspiroval další podnikatele v regionu. Roku 1864 zavedl do své továrny na lněné nitě v Krásné Lípě parní pohon, coby v prvním průmyslovém podniku v tomto městě.[3]
Jako továrník působil od roku 1866 také v Liberci. Byl členem obchodní komory v Liberci. Angažoval se i veřejně. Od roku 1862 byl členem organizace Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen (Spolek pro dějiny Němců v Čechách).[4] Uvádí se jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, později Německá pokroková strana).[5][3]
Již v 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V doplňovacích volbách roku 1865 byl vyslán na Český zemský sněm za kurii obchodních a živnostenských komor (obvod Liberec).[3] Mandát zde znovu získal ve volbách v březnu 1867,[6] volbách v roce 1870[7] a volbách roku 1872.[8] Ve volbách roku 1878 se poslancem sněmu nestal, ale usedl sem dodatečně v doplňovacích volbách roku 1881 místo poslance Josefa Heinricha. Nyní zastupoval kurii venkovských obcí (obvod Rumburk, Varnsdorf).[9] Poslanecké křeslo zde obhájil i v řádných volbách roku 1883[10] a volbách roku 1889.[11] Ve sněmu zasedal do své smrti roku 1891.
Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen ve volbách do Říšské rady roku 1873. Zastupoval kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Liberec.[12]
Po účasti na Světové výstavě ve Vídni roku 1873 mu byl udělen Řád Františka Josefa. Zemřel v lednu 1891.[3]
Jeho švagrem,[13] podle jiného zdroje zetěm,[14] byl politik a podnikatel Wenzel Seifert (1832–1909), který Antona Friedricha nahradil roku 1891 na Českém zemském sněmu.[15]