V dnešním světě se Antonín Schenk stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od majitelů firem a profesionálů po akademiky a milovníky volného času, Antonín Schenk upoutal pozornost milionů jednotlivců po celém světě. Ať už pro svůj společenský dopad, svou historickou relevanci nebo důležitost v moderním světě, Antonín Schenk je téma, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů Antonín Schenk, analyzujeme jeho význam, jeho vývoj v čase a jeho vliv v různých oblastech společnosti.
Antonín Schenk | |
---|---|
Narození | 23. prosince 1896 Svatý Kopeček ![]() |
Úmrtí | 20. května 1970 (ve věku 73 let) Praha ![]() |
Místo pohřbení | Vršovický hřbitov |
Alma mater | Univerzita Karlova Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | sekretář, spisovatel literatury faktu a politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Antonín Schenk (23. prosince 1896 Svatý Kopeček[1], Rakousko-Uhersko – 20. května 1970 Praha, Československo) byl český právník a osobní sekretář Tomaše Garrigue Masaryka.
Pocházel z rodiny továrního dělníka. Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Po první světové válce vystudoval právo na Karlově univerzitě. Poté začal pracovat na ministerstvu zahraničí.
Z ministerstva byl vybrán do Kanceláře prezienta republiky. Jako osobní tajemník prezidenta T.G. Masaryka pracoval od roku 1927. V této funkci setrval až do konce Masarykova života. Na Pražský hrad se vrátil v roce 1945, po skončení druhé světové války, na místo odborného přednosty kanceláře prezidenta republiky. V roce 1956 začal tajně psát své paměti. Vydány byly až v roce 1996 přičiněním jeho neteře, spisovatelky Jindřišky Smetanové, pod názvem T.G.M.: „Proč se neřekne pravda?“.