Tento článek se bude zabývat tématem Anežka ze Zbraslavi a Obřan, které je velmi důležité a zajímavé pro různé oblasti společnosti. Anežka ze Zbraslavi a Obřan je téma, které vyvolalo rozsáhlou debatu a v průběhu let vzbudilo zájem mnoha lidí. Tento článek si klade za cíl do hloubky analyzovat různé aspekty související s Anežka ze Zbraslavi a Obřan, od jeho počátků až po jeho dnešní dopad. Stejně tak budou řešeny různé pohledy a přístupy s cílem nabídnout širokou a kompletní vizi tohoto významného tématu. Hlavním cílem tohoto článku je proto poskytnout komplexní a aktualizovaný pohled na Anežka ze Zbraslavi a Obřan s cílem podpořit reflexi a kritickou analýzu tohoto velmi relevantního tématu.
Anežka ze Zbraslavi a Obřan | |
---|---|
Narození | 13. století |
Úmrtí | 1296 |
Choť | Vítek ze Švábenic |
Rodiče | Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi a Eufémie z Křižanova |
Rod | páni z Kunštátu a Poděbrad |
Příbuzní | Smil ze Zbraslavi a Obřan a Gerhard ze Zbraslavi a Obřan (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Anežka ze Zbraslavi a Obřan (těsně před 1240–1296) byla moravská šlechtična, která pocházela z rodu pánů ze Zbraslavi.
Narodila se jako prvorozené dítě Bočka z Jaroslavic a ze Zbraslavi a jeho manželky Eufémie z Křižanova zřejmě brzy po jejich svatbě (těsně před rokem 1240). Po otcově smrti v roce 1255 byla provdána za jistého Hruta. Hrutovi Anežka porodila tři dcery – Kateřinu, Bohunku a Adelhaidu. Brzy poté však Hruta zemřel a Anežka se znovu provdala, tentokrát za Vítka ze Švábenic, kterému porodila čtyři syny – Bočka, Všebora, Gebharda, Jana a dcery Hedviku a Markétu.
Zemřela roku 1296.[1]