Téma Alois Horák je tématem, které vyvolalo velký zájem v dnešní společnosti. S rozvojem technologií a globalizací se Alois Horák stal relevantním tématem, které ovlivňuje různé aspekty každodenního života. Od osoby nebo události Alois Horák, která označila před a po, po koncept nebo trend Alois Horák, který je aktuálně v módě, Alois Horák je něco, co si zaslouží naši pozornost a analýzu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Alois Horák a jeho význam v moderní společnosti.
Alois Horák | |
---|---|
![]() | |
Poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1906 – 1913 | |
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1921 – 1925 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Katol. str. nár. na Mor. ČSL |
Narození | 28. března 1865 Salaš nebo Milotice ![]() |
Úmrtí | 31. srpna 1937 (ve věku 72 let) Milotice ![]() |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alois Horák (28. března 1865 Salaš[1] nebo Milotice[2] – 31. srpna 1937 Milotice[1]) byl český a československý politik, člen Katolické strany národní na Moravě a později meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Československou stranu lidovou.
Počátkem 20. století se uvádí jako starosta Milotic u Kyjova. V zemských volbách roku 1906 byl s výrazným ziskem hlasů zvolen na Moravský zemský sněm.[3] Kandidoval za českou všeobecnou kurii, obvod Kyjov, Uherský Ostroh, Strážnice a Ždánice.[4] Byl kandidátem Katolické strany národní na Moravě.[3]
V Miloticích inicioval založení Zemědělského družstva na zužitkování elektrické síly.[5] V roce 1919 se podílel na vzniku družstevní cihelny v nedalekých Ratíškovicích.[6]
Po parlamentních volbách v roce 1920 získal za lidovce senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát ale nabyl až dodatečně roku 1921 jako náhradník poté, co zemřel senátor Vincenc Ševčík. V senátu zasedal do roku 1925.[7] Profesí byl rolníkem a družstevním ředitelem v Miloticích u Kyjova.[8] V rámci strany patřil k umírněnému křídlu.[1]