V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Alexander William Williamson. Od svého vzniku až po dopad na současnou společnost byl Alexander William Williamson předmětem studia a zájmu v různých oblastech vědění. V průběhu historie hrál Alexander William Williamson zásadní roli v evoluci a vývoji lidstva, ovlivňoval kulturní, ekonomické a sociální aspekty. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Alexander William Williamson a analyzujeme jeho důležitost a relevanci v současném kontextu. Kromě toho prozkoumáme, jak Alexander William Williamson v různých oblastech označila před a po a také její vliv na každodenní životy lidí. Připojte se k nám na této cestě objevování a učení o Alexander William Williamson.
Alexander William Williamson | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1. května 1824 Londýn |
Úmrtí | 6. května 1904 (ve věku 80 let) Hindhead |
Místo pohřbení | Brookwoodský hřbitov |
Alma mater | Univerzita Gießen Univerzita Heidelberg |
Povolání | chemik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatel | Univerzitní kolej v Londýně |
Ocenění | Královská medaile (1862) člen Královské společnosti společník Edinburské královské společnosti |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexander William Williamson (1. května 1824 – 6. května 1904)[1] byl anglický chemik. Známý je především díky Williamsonově syntéze éteru.
Narodil se v roce 1824 ve Wandsworthu v Londýně jako druhé ze tří dětí úředníka Alexandra Williamsona a jeho manželky Antonie McAndrewové. Přestože byl tělesně slabý, ztratil zrak na jedno oko a levou ruku měl z velké části nepoužitelnou, vyrůstal v pečujícím a intelektuálním prostředí. Po dětství stráveném v Brightonu a následných školách v Kensingtonu se v roce 1841 zapsal na univerzitu v Heidelbergu. Po práci pod vedením Leopolda Gmelina přešel na univerzitu v Giessenu, kde pracoval s Justusem von Liebigem. V roce 1845 zde získal doktorát. Poté strávil tři roky v Paříži studiem matematiky u Augusta Comta.[2][3]
V roce 1849 byl s podporou Thomase Grahama jmenován profesorem analytické a praktické chemie na University College London. Od Grahamovy rezignace v roce 1855 až do svého odchodu do důchodu v roce 1887 zastával také funkci profesora obecné chemie.[2]
V roce 1855 se oženil s Emmou Catherine Keyovou. Měli spolu dvě děti.
Zemřel 6. května 1904 v High Pitfold, Shottermill nedaleko Haslemere v hrabství Surrey v Anglii. Pohřben byl na hřbitově Brookwood.
Za svou práci o obdržel v roce 1862 medaili od Královské společnosti, jejímž členem se stal v roce 1855 a v letech 1873 až 1889 působil jako zahraniční tajemník. Dvakrát byl prezidentem Londýnské chemické společnosti, a to v letech 1863 až 1865 a 1869 až 1871.[4]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander William Williamson na anglické Wikipedii.