Ve světě Albert Prochaska najdeme širokou škálu aspektů a singularit, které si zaslouží být prozkoumány a pochopeny. Od svých počátků až po svou relevanci dnes byl Albert Prochaska předmětem zájmu a studia odborníků a výzkumníků. Rozmanitost názorů a přístupů k Albert Prochaska nás zve k zamyšlení nad jeho dopadem na různé sféry společnosti. V průběhu historie Albert Prochaska vyvolával debaty, kontroverze a dokonce i inspiraci, což zanechalo stopy v kultuře, vědě, politice a dalších oblastech. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího vesmíru Albert Prochaska a budeme zkoumat jeho rozmanité aspekty a význam v současném světě.
Albert Prochaska | |
---|---|
Albert Prochaska | |
Narození | 23. července 1827 Teplá ![]() |
Úmrtí | 13. září 1897 (ve věku 70 let) Plasy ![]() |
Povolání | spisovatel |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Albert (Adalbert) Prochaska (23. červenec 1827 Teplá[1] – 13. září 1897 Plasy) byl český ředitel, spisovatel a báňský inženýr. Jeho první žena byla Agnes Schneller se kterou měl tři děti, druhá žena byla Marií Ferdinadi.
Byl ředitelem v Kaznějově u firmy Johanna Davida Starcka v létech 1848–1873, dále ve vedoucích pozicích této firmy na plzeňsku až do své penze v roce 1884. Stal se vlastníkem záslužného zlatého kříže. Je pohřben v Oboře v okrese Plzeň-sever.
V roce 1873 u příležitosti světové výstavy ve Vídni sepsal pamětní spis