Tento článek se bude věnovat tématu Al-Idrísí, které v posledních letech vzbudilo velký zájem akademické a vědecké komunity. Al-Idrísí je téma široce řešené ve vědecké literatuře a vzbudilo zájem badatelů z různých oborů. V tomto článku budou analyzovány různé pohledy a přístupy související s Al-Idrísí s cílem nabídnout komplexní a aktualizovanou vizi na toto téma. Kromě toho budou zkoumány praktické a teoretické důsledky Al-Idrísí a také možné cesty pro budoucí výzkum v této oblasti.
Muhammad al-Idrísí | |
---|---|
![]() Socha Al-Idrísího ve španělské Ceutě | |
Narození | 1111 Ceuta |
Úmrtí | 1166 (ve věku 54–55 let) nebo 1165 (ve věku 53–54 let) Sicílie |
Povolání | geograf, kartograf, vědec, spisovatel |
Nábož. vyznání | islám |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Abu Abd Alláh Muhammad al-Idrísí al-Kurtubí al-Hasaní as-Sabtí či jednoduše al-Idrísí (arabsky أبو عبد الله محمد الإدريسي القرطبي الحسني السبتي, 1100–1165/1166) byl andaluský geograf, kartograf, egyptolog a cestovatel, který žil a pracoval na Sicílii na dvoře krále Rogera II. Sicilského.
Narodil se v severoafrické Ceutě, která náležela Almoravidské říši a byl členem emírského rodu Idrísovců. Náleží k třetímu tzv. normansko-arabskému období islámské kartografie.[1] Studoval v Cordóbě v muslimském Španělsku a po skončení studií cestoval po Středomoří, střední i západní Evropě a sbíral zejména geografická data.[2] Zemřel v roce 1165 na Sicílii.
Z jeho tvorby lze zmínit kruhovou mapu a knihu Rogerovu (arabsky: Al-Kitáb al-Rudžari, latinsky: Tabula Rogeriana). Druhé zmíněné dílo, které je zároveň jeho dílem nejvýznamnějším, dokončil v roce 1154 na dvoře sicilského krále Rogera II., kam byl pozván, aby zaktualizoval mapu světa.[2] Tabula Rogeriana je podrobný popis Evropy, Asie a Afriky doprovozený mapou světa na 70 obdélníkových mapových listech (z českého území je na mapě možné pod názvy Mašla, Šruna, Agra a Bis najít města Plzeň, Brno, Kroměříž a Olomouc). Součástí je i rytina na stříbrné míse, která měla rozměry 3,32×1,48 metru, byla silná 3 milimetry a vážila 150 kilogramů. Práce na celém díle trvala al-Idrísímu patnáct let.[3] Vlastní kniha a mapové listy se do dnešní doby nedochovaly, avšak existuje několik jejích opisů (Pařížský, Oxfordský, Petrohradský). Jeho obdélníková mapa světa je považována za nejvýznamnější dílo arabské kartografie.[1]
I přes svůj význam v kartografii však byl prakticky ignorován muslimskými historiky a biografy. Tato skutečnost je připisována tomu, že jako muslim byl ve službách křesťanského krále.[4] Po smrti Rogera II. napsal pro jeho syna Viléma I. knihu Zahrada vzdělání a útěcha srdce (anglicky: The Garden of Civilization and the Amusement of the Soul), která se však nezachovala.[3]
Jedním z jeho mnohých zájmů bylo studium léčivých bylin.[2] O nich sepsal několik knih; jednou z nich je Kitáb al-Džámi-li-Sifat Aštat al-Nabatat. Pojmenoval rovněž řadu léčiv v šesti jazycích: syrštině, řečtině, perštině, hindštině, latině a berberštině. Mimo geografii a botaniku se rovněž zajímal o faunu a zoologii.[2]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Muhammad al-Idrisi na anglické Wikipedii.