Alžběta Dobřenská z Dobřenic
V dnešním světě se Alžběta Dobřenská z Dobřenic stalo tématem velkého významu a relevance. Existuje mnoho aspektů, které Alžběta Dobřenská z Dobřenic pokrývá, od jeho dopadu na společnost až po jeho vliv na světovou ekonomiku. V tomto článku do hloubky prozkoumáme roli, kterou Alžběta Dobřenská z Dobřenic hraje v našem každodenním životě, prozkoumáme jeho různé dimenze a jak ovlivňují různé aspekty našeho každodenního života. Kromě toho budeme analyzovat současné a budoucí trendy Alžběta Dobřenská z Dobřenic a také jeho vývoj v čase. Alžběta Dobřenská z Dobřenic je bezpochyby téma, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení, protože jeho význam v průběhu let jen roste.
| Marie Alžběta Dobřenská z Dobřenic | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. prosince 1875 Chotěboř  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 11. června 1951 (ve věku 75 let) Sintra  Portugalsko |
| Místo pohřbení | Cathedral of Petrópolis |
| Ocenění | Řád hvězdového kříže |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Choť | Petr Orleánský z Braganzy (od 1908)[1] |
| Děti | Isabela Orleánská z Braganzy Petr Gaston Orleánský z Braganzy Marie Františka Orleánská z Braganzy Jan Orleánský z Braganzy Tereza Teodora Orléanská z Braganzy |
| Rodiče | Jan Václav Dobřenský z Dobřenic a Alžběta Kotulinská z Kotulína[2] |
| Rod | Dobřenští z Dobřenic a Braganzové |
| Příbuzní | Jan mladší Dobrzenský z Dobrzenic (bratr) Anna Orleánská[2], Diana Orleánská[2], Michael Josef Orleánský[2], Klaudie Orleánská[2], Tebald Orleánský, František Gaston Orleánský[2], Johana Chantal Orleánská[2], Jindřich Filip Orleánský[2], Isabela Marie Orleánská ze Schönborn-Buchheimu[2], Helena Astrid Leopoldina Marie Orleánská[2] a Jakub Jan Orleánský[2] (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alžběta hraběnka Dobrzenská z Dobrzenic, zjednodušeným pravopisem Dobřenská z Dobřenic (anglicky: Elisabeth Dobrzensky of Dobrzenicz; 7. prosince 1875 Chotěboř[3] – 11. června 1951 Sintra, Portugalsko)[4] byla česká šlechtična z rodu Dobrzenských z Dobrzenic a manželka následníka brazilského císařského trůnu Petra z Orléans-Braganzy.
Životopis
.JPG)
Alžběta byla jediná dcera hraběte Jana Václava II. Dobrzenského (1841–1919) a jeho manželky Alžběty Kottulinské z Kotulína (1850–1929). Měla tři starší bratry, Jana Josefa III. Dobrzenského (1870–1947), Otokara (1871–1952) a Jaroslava (1872–1914), a mladšího bratra Karla (1877–1939).
Alžběta se provdala 14. listopadu 1908 ve Versailles za Pedra de Alcântara (15. 10. 1875 Petrópolis – 29. 1. 1940 Petrópolis),[4] syna Gastona d’Orléans, hraběte d’Eu, a následnice brazilského trůnu Isabely. Seznámili se na zámku Chotěboř, kam byl Pedro pozván jednou na Vánoce. Sloužil totiž u Sedmých hulánů v rakouské armádě a tam se seznámil s bratry Dobrzenskými.[5] Protože se jednalo o morganatický sňatek, Pedro se musel vzdát následnictví trůnu. Navíc na svatbu museli čekat deset let, protože nejdříve se musel oženit jeho mladší bratr.[5] V manželství se narodilo pět dětí:
- 1. Isabela Orleánsko-Braganzská (1911–2003) ∞ Henri d'Orleans –- rodiče Henriho d'Orleans, pretendenta francouzského trůnu z orleánské dynastie.
- 2. Petr Gaston Orleánský z Braganzy (1913–2007) ∞ Maria de la Esperanza di Borbone-Due Sicilie – rodiče princezny Marie da Gloria, bývalé manželky bývalého jugoslávského korunního prince
- 3. Marie Františka Orleánská z Braganzy (1914[1968) ∞ Eduard Nuno z Braganzy – rodiče Eduarda Pia, vévody z Braganzy, pretendenta portugalského trůnu.
- 4. João Maria Orléans-Braganza (1916–2005)
- 5. Teresa Orléans-Braganza (1919–2011)
Po svatbě žili na zámku d´Eu v Normandii. Po první světové válce byl jeho rodině navrácen zkonfiskovaný majetek, a proto se přestěhovali do Brazílie.[5]
Za druhé světové války byla čestnou předsedkyní československého pomocného výboru při Brazilském červeném kříži.[4][6]
Alžběta zemřela 11. června 1951 ve věku 75 let. Je pohřbena se svým manželem, který zemřel roku 1940, v katedrále v Petrópolisu v brazilském státě Rio de Janeiro.
Předkové
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Countess Elisabeth Dobržensky de Dobrženicz na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. .
- ↑ a b c d e f g h i j k Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Chotěboř (1867–1891) , sign. 2919, ukn 3510, str. 200. Dostupné online.
- ↑ a b c POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. : Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 116.
- ↑ a b c VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. 2. vyd. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2002. 432 s. ISBN 80-7185-506-5. S. 396. Dále jen Návraty české šlechty.
- ↑ Návraty české šlechty, s. 397
Literatura
- Isabelle, comtesse de Paris, Tout m'est bonheur, Éditions Robert Laffont, coll. « Vécu », Paris, 1978
- Isabelle, comtesse de Paris, Tout m’est bonheur, Les Chemins creux (t. 2), Éditions Robert Laffont, Paris, 1981
- João de Orleáns e Bragança en collaboration con J. A. Gueiros, Memorias de um príncipe, Editora Record, 1997.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Alžběta Dobřenská z Dobřenic na Wikimedia Commons - Článek o Alžbětě Dobřenské publikovaný v Royal Digest (anglicky)
