Dnes je Akční člen tématem obecného zájmu, které je ve společnosti stále aktuálnější. Jeho dopad se rozšiřuje do různých oblastí, od politiky po populární kulturu, což vyvolává neustálé debaty a úvahy. Význam Akční člen spočívá nejen v jeho vlivu dnes, ale také v jeho historické hodnotě a významu pro budoucnost. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Akční člen, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a poskytneme komplexní pohled na toto téma, které je dnes tak relevantní.
Akční člen, z angličtiny též aktuátor, je typicky část mechatronické soustavy (strojů kombinujících elektroniku a mechaniku), která převádí informační část procesu na technickou – např. příkaz o změně směru je aktuátorem převeden na mechanickou energii potřebnou k vychýlení ze současného směru pohybu stroje. Je vlastně opakem senzoru (snímače), který snímá skutečnost a získává z ní informační hodnotu.
Využívají elektro-magneticko-mechanického principu – jejich nevýhodou je závislost na zdroji energie, způsobování nebezpečí úrazu elektrickým proudem a jisker
Výhodou je jejich rychlost, ekonomická nenáročnost, ekologická nezávadnost. Nevýhoda je zpoždění oproti příkazu k činnosti.
Protože akční členy převádějí informaci na fyzikální tzv. akční zásah do systému, jde o převod popisné informace na změnu stavu systému do pořadovaného stavu, vždy za použití pracovního výkonu. Jde o typickou úlohu při ovládání či regulaci]. Pro přenos výkonu jsou potřeba vždy dvě výkonové veličiny (např. průtok a tlak), pro přenos informace je však zásadní jen jedna veličina (např. tlak), fakticky však v reálném světě nelze oddělit přenos informace od přenosu energie, která pak je jejím nosným médiem. Při přenosu informace však není související přenos energie účelem, nýbrž naopak nutným zlem: Jde pak například o ztrátové teplo, přinášející následně nutnost chlazení telekomunikačních zařízení, například v serverovnách.
Akčními členy bývají:
Akčními členy pak naopak nejsou pouhé dvojbrany, měniče výkonu, ať už obecně transformátory, či gyrátory:
Měnič však můče být součástí složitějšího akčního členu.
Akční členy samozřejmě pracují s energií, nějaký její přívod je vždy nutný. Klíčová pro ně je schopnost navíc měnit míru svého působení, např. svůj výkon, podle přiváděné vstupní řídící informace. Při zanedbání (typicky společného) přívodu energie pak pomocí akčního členu lze malým řídícím výkonem (ideálně minimálním) ovlivňovat (řídit) velký pracovní výkon tohoto stroje. Celkově tedy má akční člen nejen výkonový vstup a výstup, jako měnič, ale navíc i "informační" nevýkonový vstup energie, pro řízení pracovního výkonu: Má dvě vstupní brány a jednu výkonovou výstupní, pro akční působení.