Dnes je Akustická izolace tématem, které pokrývá širokou škálu diskuzí a debat ve společnosti. Od svého dopadu na politiku až po důsledky pro každodenní život, Akustická izolace dokázal upoutat pozornost a zájem velkého počtu lidí. Bez ohledu na perspektivu, ze které se k němu přistupuje, se dnes Akustická izolace stalo velmi aktuálním tématem. Jak pokračujeme ve zkoumání tohoto fenoménu, je důležité pečlivě zkoumat jeho různé aspekty a pochopit, jak ovlivňuje náš neustále se měnící svět. V tomto článku budeme dále zkoumat Akustická izolace a jeho význam v našich životech.
Akustická či zvuková izolace se snaží snížit intenzitu určitého nežadoucího zvuku. Existuje několik přístupů k omezování zvuku: vzdálení přijímače od zdroje hluku, použití protihlukových bariér pro absorpci zvukových vln, používání speciálních pórovitých materiálů (plst, koberec, vakuové vrstvy apod.) či používání aktivní regulace hluku.
Ochrana před hlukem je v Česku stanovena zákony.[1]
Při výstavbě budov se kvůli omezování hluku řeší vzduchová a kročejová neprůzvučnost konstrukce, prostorová akustika (doba dozvuku) či strukturální hluk a vibrace. Vzduchová neprůzvučnost řeší rozdíl hladin hluku naměřených v sousedních místnostech. Lze ji ovlivnit zvětšením vzduchové mezery ve stropu či stěnách či přidáním materiálů akustické izolace.
V Česku existují základní limity pro venkovní a vnitřní hluk. Venkovní hluk před fasádou budovy smí dosahovat až 50 decibelů přes den a 40 dB v noci. Vnitřní hluk smí dosahovat až 40 dB přes den a 30 dB v noci.[2]