Dnes je Air Koryo problém, který je přítomen ve všech sférách společnosti. Od politiky po popkulturu se Air Koryo stal stálým bodem, o kterém se mluví. Tento trend vedl ke zvýšení pozornosti a zájmu o Air Koryo ze strany odborníků i laiků. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Air Koryo, od jeho historických počátků až po jeho dopad na dnešní svět. Budeme analyzovat, jak se Air Koryo vyvíjel v průběhu času, a prozkoumáme jeho vliv v různých oblastech. Kromě toho probereme budoucí důsledky Air Koryo a jak může ovlivnit naše životy v budoucnu.
Air Koryo | ||||
---|---|---|---|---|
![]() Tupolev Tu-204 Air Koryo | ||||
| ||||
Základní informace | ||||
Zahájení činnosti | 1950 | |||
Sídlo | ![]() | |||
Charakteristika aerolinie | ||||
Hlavní základna | Letiště Pchjongjang–Sunan | |||
Destinace | 23 (4 sezónní a 1 charterová) | |||
Velikost flotily | 18 (září 2016) |
Air Koryo (korejsky 고려항공 Korjo Hanggong) je jediná severokorejská letecká společnost se sídlem v Pchjongjangu. Jeho hlavním letištěm je Sunan, ze kterého zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní spojení. Společnost byla založena v roce 1955 jako Chosonminhang, v roce 1992 byla na přání vlády KLDR přejmenována na nynější název Air Koryo.
V roce 2014 byla Air Koryo vyhodnocena společností Skytrax mezi 681 aerolinkami jako jediná jedno-hvězdičková,[zdroj?] toto hodnocení dostala společnost i v roce 2015.[zdroj?] Air Koryo se svými letadly (kromě dvou) nesmí do vzdušného prostoru Evropské unie kvůli nesplněným bezpečnostním požadavkům.[1]
Air Koryo mělo v září 2016 tři pravidelné destinace: Peking, Šen-jang a Vladivostok,[2] vnitrostátní spojení do Čchongdžinu, Hedžu, Hamhungu, Hyesanu, Kesongu, Kanggje, Kilju, Nampcho, Orangu, Samjiyonu, Sinuidžu a Wonsanu jsou pouze charterové. Od října 2020 Air Koryo pravidelné létá pouze mezi Pekingem a Pchjongjangem.[3]
Mezinárodně Air Koryo pomocí charterových letů obsluhuje v roce 2020 čínská města Čchang-čchun, Ta-lien, Charbin, Ťi-nan, Čching-tao, Šanghaj, Šen-čen, Jongil, Čeng-čou, Kuvajt a Moskvu.
Flotila se v červnu 2016 skládala z 19 letadel sovětské a ruské provenience:
Letadlo | V provozu | Objednané | Poznámky |
---|---|---|---|
Antonov An-24R/RV | 3 | — | |
Antonov An-148-100B | 2 | — | |
Iljušin Il-18D | 1 | — | |
Iljušin Il-62M | 4 | — | Dva stroje slouží pro letku KLDR |
Tupolev Tu-134B-3 | 2 | — | |
Tupolev Tu-154B/B-2 | 4 | — | |
Tupolev Tu-204-100B | 1 | — | |
Tupolev Tu-204-300 | 1 | — | |
Air Koryo Cargo | |||
Iljušin Il-76TD | 3 | — | |
Celkem | 18 |
Přesto, že Air Koryo bývá označována jako "nejhorší letecká společnost" nebo "jednohvězdičková aerolinka"[4][5][6][7] a na sociálních sítích se stává terčem vtipů[8][9][10][11][12], měla letecká společnost za svoji sedmdesátiletou kariéru jedinou smrtelnou nehodu, a to 1. července 1983, kdy iljušin Il-62M havaroval v západní Africe do hornatého terénu v Guiney. Všech 23 lidí na palubě (17 cestujících a 6 členů posádky) na místě zemřelo. Letadlo letělo ze severokorejského Pchjongjangu do guinejského hlavního města Konakry, kde se měl příští rok konat summit Organizace africké jednoty, takže let sloužil coby transport dělníků a různého nákladu. Tato nehoda zůstává nejsmrtelnějším leteckým neštěstím v guinejské historii a byla desátou ztrátou letounu Il-62 od jeho uvedení do provozu. Přesto, že příčina havárie nikdy nebyla zveřejněna, existuje podezření, že chyboval pilot, jehož jednání navíc ovlivnila únava.[13][14]
Air Koryo mělo však několik incidentů, které neskončily ztrátami na životě.