Adolf Ludvík Krejčík

Téma Adolf Ludvík Krejčík je tématem, které v poslední době vyvolalo velký zájem a debaty. Od svého vzniku Adolf Ludvík Krejčík přitahoval pozornost odborníků i fanoušků a generoval širokou škálu názorů a pohledů. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty Adolf Ludvík Krejčík a analyzujeme jeho dopad na různé aspekty společnosti a kultury. Na těchto stránkách se ponoříme do historických kořenů Adolf Ludvík Krejčík, prozkoumáme jeho vývoj v čase a zhodnotíme jeho význam v dnešním světě. Kromě toho prozkoumáme budoucí důsledky Adolf Ludvík Krejčík a prodiskutujeme možné scénáře, které by se mohly kolem tohoto tématu vyvinout.

Adolf Ludvík Krejčík
Narození14. června 1877
Dobrovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. ledna 1958 (ve věku 80 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PseudonymT. Kadlík
Povoláníknihovník a archivář
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Témataknihovní věda a archivnictví
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Adolf Ludvík Krejčík (14. června 1877 Dobrovice[1] – 4. ledna 1958 Praha) byl český archivář a historik, který se podílel na pořádání zemědělského archivnictví.

Život

Adolf Ludvík Krejčík studoval historii na filosofické fakultě Univerzity Karlovy a Ústavu pro rakouský dějezpyt (Institut für Österreichische Geschichtsforschung, poté také v Benátkách, Florencii a Římě. Do roku 1909 působil jako archivář u Schwarzenbergů v Třeboni, 1909–1919 jako úředník Moravského zemského archivu v Brně, v roce 1919 patřil k hlavním tvůrcům Československého státního archivu zemědělského (resortní součást ministerstva zemědělství) a do roku 1937 byl také jeho ředitelem (poté byl ředitelem Václav Černý). Od roku 1924 budoval také Ústřední slovanskou zemědělskou knihovnu a čítárnu při nově vzniklé ČAZ, kde byl knihovníkem do roku 1932.

Dílo

  • Františka Palackého život, působení a význam, 1898
  • O zakládací listině kapituly Litoměřické. Český časopis historický, 1902, s. 158–166
  • K dějinám rybářství a rybníkářství na panství Chýnovském a Táborsku, 1909
  • O zakládací listině kláštera Třebíčského, 1911
  • Československý státní archiv zemědělský, 1921
  • K záhadám Hájkova polního měřictví, 1933
  • Míry, váhy a peníze v rožmberském urbáři, 1936
  • Pozemková reforma a archivy velikých statků, 1937
  • Urbář z roku 1378 a účty kláštera třeboňského z let 1367–1407, 1949

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Dobrovice

Externí odkazy