Adalbert Eyssert

Tento článek analyzuje dopad Adalbert Eyssert na současnou společnost. Adalbert Eyssert je již léta předmětem zájmu a diskusí, protože jeho vliv se rozšiřuje na různé aspekty každodenního života. V tomto smyslu je důležité pochopit, jak Adalbert Eyssert změnil způsob, jakým interagujeme, přemýšlíme a jak se vztahujeme ke světu kolem nás. Prostřednictvím podrobné analýzy budou prozkoumány různé aspekty Adalbert Eyssert, jeho důsledky a důsledky, stejně jako možné budoucí perspektivy, které by mohly vyplynout z jeho přítomnosti v našich životech.

Adalbert Eyssert
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1865
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1866
Starosta města Rumburk
Ve funkci:
1856 – 1868
PředchůdceFranz Eduard Strache
NástupceFriedrich Tietz
Narození29. prosince 1807
Rumburk
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. května 1868 (ve věku 60 let)
Rumburk
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Profesebyznysmen a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Adalbert Eyssert (29. prosince 1807[1] Rumburk[2] – 27. května 1868 Rumburk[2][3]) byl rakouský a český politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a starosta Rumburku.

Biografie

Profesí byl podnikatelem v Rumburku. Byl veřejně a politicky aktivní. V roce 1854 díky jeho aktivitě vznikla městská nemocnice (Kaiser-Franz-Josefs-Krankenhaus). Na její výstavbu věnoval 4000 zlatých.[4] Později byl starostou Rumburku.[2] Inicioval založení dobrovolného hasičského sboru v Rumburku (1858). Dal rovněž podnět k založení hudebního institutu, odborné textilní školy a městského parku u pošty nebo městských parních lázní.[1][4] Úřad starosty zastával v letech 1856–1868.

Od zemských voleb v roce 1861 zasedal i na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii venkovských obcí, obvod Rumburk, Varnsdorf.[5] Zvolen byl coby nezávislý německý kandidát.[6] Na mandát rezignoval v září 1866.[7] Zemský sněm ho v roce 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii venkovských obcí.[8] K roku 1861 se uvádí jako Adalbert Eyßert, kupec, trvalým bydlištěm v Rumburku.[9]

Zemřel v květnu 1868.[3] V rámci závěti odkázal městu 12 000 zlatých na zřízení průmyslové školy v Rumburku, 10 000 zlatých na další potenciální školský ústav, 3 000 zlatých na nemocnici, 4 000 na chudinskou a nadační péči a další 2 000 zlatých na výstavbu nového kostela.[10]

Do politiky vstoupil i Adalbert Eyssert mladší (1813–1879), obchodník, zemský poslanec a starosta.[2][11] Některé zdroje u něj uvádějí, že on byl starostou města Rumburk.[12] Ovšem dobové nekrology Adalberta Eysserta mladšího to, že by zastával funkci starosty města nezmiňují. Pouze ho uvádějí jako člena obecního zastupitelstva či okresního starostu.[13][14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Proslov u příležitosti oslav 145. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v Rumburku . hasici.varnsdorf.cz . Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d K A L E N D Á R I U M REGIONÁLNÍCH VÝROČÍ ÚSTECKÉHO KRAJE V ROCE 2013 . svkul.cz . Dostupné online. 
  3. ↑ a b Sterbfall. Bohemia. Květen 1868, roč. 41, čís. 130, s. 1700. Dostupné online. 
  4. ↑ a b 150 let budovy starého špitálu v Rumburku . rumburk.advice.cz . Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1861skc/stenprot/002schuz/s002009.htm
  6. ↑ Národní listy 20. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086911&picp=&it=&s=djvu
  7. ↑ Národní listy 17. 9. 1866, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=7185320&picp=&idpi=11162025
  8. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  9. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&page=118&size=45
  10. ↑ Odkazy Rumburku. Pražský denník. Říjen 1868, roč. 3, čís. 283, s. 2. Dostupné online. 
  11. ↑ K A L E N D Á R I U M REGIONÁLNÍCH VÝROČÍ ÚSTECKÉHO KRAJE V ROCE 2009 . svkul.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-26. 
  12. ↑ LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 61. 
  13. ↑ Sterbefall. Prager Tagblatt. Říjen 1879, čís. 290, s. 7. Dostupné online. 
  14. ↑ Rumburg. Prager Tagblatt. Říjen 1879, čís. 294, s. 6. Dostupné online.