V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Absolutní monarchie. Ať už se jedná o zkoumání života a díla historické osobnosti, analýzu aktuálního tématu nebo zkoumání událostí, které poznamenaly klíčový okamžik v historii, Absolutní monarchie nám nabízí nekonečné možnosti, jak získat znalosti, reflektovat a obohatit naše chápání světa kolem nás. . V těchto řádcích se ponoříme do detailů, prozkoumáme různé perspektivy a nakonec doufáme, že vytvoříme pro čtenáře obohacující zážitek. Připojte se k nám na této vzrušující cestě za poznáním Absolutní monarchie!
Absolutní monarchie (nebo také Absolutistická monarchie) je forma monarchie, ve které panovník přímo disponuje státní mocí a není omezen ústavou nebo parlamentem.[1] Naproti tomu v konstituční monarchii je autorita panovníka vymezena ústavou či parlamentem.[2] Popularita absolutní monarchie zásadně upadla po velké francouzské revoluci, která podnítila teorie o vládě založené na svrchovanosti lidu.
Panovník je „legibus absolutus“ (latinsky „zákonu nadřazen“),[zdroj?!] což znamená, že zákonům, které sám vydává, nepodléhá. Zřejmě nejproslulejším příkladem nároku na absolutní vládu monarchy je „Král Slunce“ Ludvík XIV., jehož chápání sebe sama podle výroku „L'état, c'est moi“ (česky „Stát jsem já“) se dá chápat přímo jako prototyp tohoto uspořádání (viz absolutismus).
V současné době můžeme mezi absolutní monarchie zařadit jen Saúdskou Arábii, Omán a Brunej. Absolutním monarchiím se ale v mnoha aspektech podobají dědičné diktatury, mezi které patří například Severní Korea. Ty se liší hlavně v titulech užívaných vůdcem, který si ale de-facto počíná jako absolutní monarcha.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Absolute monarchy na anglické Wikipedii.