Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí
V tomto článku prozkoumáme a analyzujeme dopad Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí na různé aspekty naší společnosti a každodenního života. Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí je v poslední době předmětem zájmu a debat, vyvolává kontroverze a probouzí zájem různých skupin populace. Od svého vzniku Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí generuje spekulace, teorie a úvahy o svém vlivu v různých oblastech, od ekonomie po kulturu. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit osvětlit různé úhly pohledu a perspektivy kolem Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí s cílem poskytnout našim čtenářům širokou a obohacující vizi tohoto fenoménu.
| Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí | |
|---|---|
| Narození | 7. prosince 903 Ray |
| Úmrtí | 25. května 986 (ve věku 82 let) Šíráz |
| Bydliště | Isfahán |
| Povolání | astronom, překladatel, matematik, astrolog a básník |
| Nábož. vyznání | islám súfismus |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí (7. prosinec 903?, Rajj – 25. květen 986?, Muhára) byl perský astronom, známý v Evropě pod latinizovaným jménem Azofi.
Život
Žil na dvoře perského emíra jménem Adududdaula v dnešním Isfahánu. Věnoval se překladům a rozšiřovaní řeckých děl týkajících se astronomie, hlavně Almagestu Klaudia Ptolemaia. Upravil v něm soupis hvězd a sám se zaobíral jasností a stanovením odhadů hvězdných velikostí. Jeho hodnoty se často lišily od hodnot uvedených v Almagestu.
Dílo
Ve své práci Kniha stálic (Kitáb al-kavatíb, plným názvem Kitáb al-kavatíb at-tábit al-musavar – Kniha o souhvězdích stálých hvězd), publikovaném v roce 964, zapsal i hvězdokupu IC 2391 (Omikron Velorum), Collinder 399, všiml si i obláčku v Andromedě (dnešní galaxie M31) a mnohé další. Popsal dokonce i Velký Magellanův oblak, přestože je viditelný až z Jemenu, a ne z Isfahánu. Evropanům nebyl tento objekt známý až do Magalhãesových objevných plaveb.
Zabýval se též spojením tradičních arabských názvů hvězd a souhvězdí s řeckými pojmenováními, mnohé termíny spolu vůbec nesouvisely nebo se navzájem překrývaly. Zpozoroval, že rovina ekliptiky je vzhledem k nebeskému rovníku odkloněna a přesněji vypočítal délku tropického roku. Popisoval polohu, barvu a hvězdnou velikost jednotlivých stálic. Takto popsal všechna tehdy známá souhvězdí. Souhvězdí zobrazoval vždy dvojitě: tak, jak jsou viditelná ze Země a jak by je bylo vidět z „opačné“ strany oblohy. Psal též o astrolábu. As-Súfího práce v Evropě nebyly známé, a tak se stalo, že galaxii M31 znovuobjevil Simon Marius pomocí teleskopu v roce 1612.
As-Súfího jméno nese ve tvaru Azofi jeden z kráterů na Měsíci.
Literatura
- Heinrich Suter, Die Mathematiker und Astronomen der Arabischen Literatur und ihre Werke, Amsterdam 1982
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí na Wikimedia Commons - Článek o muslimských astronomech (anglicky)
