V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Štimlje, který pokrývá širokou škálu témat a aspektů od osobních po sociální. Štimlje byl v průběhu historie předmětem zájmu a analýz a jeho dopad byl pociťován ve všech oblastech společnosti. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit lépe porozumět Štimlje a jeho důležitosti v našich životech a také prozkoumat jeho důsledky v různých kontextech. Od svého vzniku až po svůj vývoj byl Štimlje předmětem debat a studií a doufáme, že toto téma objasníme informativním a pronikavým způsobem.
Štimlje Shtime | |
---|---|
![]() střed města | |
Poloha | |
Souřadnice | 42°26′ s. š., 21°2′ v. d. |
Nadmořská výška | 565 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Štimlje | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 52 km² |
Počet obyvatel | 27 324 |
Hustota zalidnění | 525,5 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Naim Ismaili |
Oficiální web | kk |
Telefonní předvolba | 290 |
PSČ | 72000 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štimlje (albánsky Shtime, v srbské cyrilici Штимље) jsou město v Kosovu. Nachází se v jeho jižní části, nedaleko měst Uroševac a Lipljan. Většina obyvatel města je albánské národnosti. Protéká ním říčka Štimljanka[1]
V letech 1920–1922 byl jižně od města vybudován kostel sv. archanděla Michala, který sloužil veteránům balkánských válek a První světové války, kteří se na území jižního Kosova přistěhovali v souvislosti s kolonizací v období existence meziválečné Jugoslávie.[zdroj?] Kostel byl po válce v Kosovu několikrát poničen. Rovněž byla během války vypálena i místní knihovna, která poskytovala knihy především v srbochorvatštině.
V roce 1953 byla do Štimljů zavedena elektřina.[1]
V roce 1988 se město Štimlje odtrhlo od opštiny Uroševac a stalo se samosprávnou jednotkou s vlastní opštinou.
Většina obyvatel města se věnuje zemědělství. V blízkosti města se také nachází kamenolom. Západně od Štimlje leží také vesnice Račak, kde došlo v roce 1999 k incidentu, který odstartoval bombardování Jugoslávie v roce 1999.