Štěpán Kotrba

Téma Štěpán Kotrba má v dnešní společnosti velký význam. Mnoho lidí má na Štěpán Kotrba různé názory a v tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a úhly pohledu na toto téma. Štěpán Kotrba je předmětem diskusí již léta a jeho význam zůstává platný i dnes. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit osvětlit různé dimenze a aspekty související s Štěpán Kotrba s cílem nabídnout našim čtenářům komplexní a obohacující vizi.

Štěpán Kotrba
Narození1. května 1932
Přeborov
Úmrtí17. října 1999 (ve věku 67 let)
Praha
Povolánísochař, keramik a vysokoškolský učitel
Manžel(ka)Marie Kotrbová
DětiŠtěpán Kotrba
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Štěpán Kotrba (1. května 1932 Přeborov – 17. října 1999 Praha) byl český sochař.[1]

V letech 1947–1950 studoval na Státní keramické škole v Bechyni. Poté pokračoval na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou do ateliéru Jana Kavana.[2] Zde se seznámil se svojí budoucí ženou Marií Procházkovou, která měla za sebou také studia na keramické škole, nicméně v Uherském Hradišti.[3] Studia v Praze ukončil v roce 1957[2]. Vyučoval až do konce osmdesátých let na katedře kreslení a modelování Fakulty architektury ČVUT modelování a později i předmět Výtvarné dílo v architektuře. Inicioval zapojení keramického průmyslu do tvorby obkladů pro pražské metro. Již od studií spolupracoval s Poštorenskými keramickými závody, kde některé obkladové systémy a zahradní jardiniery navrhoval a kam jezdil realizovat své sochy z kameniny. V Poštorné též vznikaly jeho díla pro architekturu, která vytvářel z glazované kameniny spolu se svojí ženou Marií.[3] Jedná se například o plastiku Slunce (1977) před základní školou v Pardubicích,[4] Květ (1981) z parku Severní terasy v Ústí nad Labem,[5] Perlu (1984), původně umístěnou před hotelem Murom (dnes Kaskáda) v Mostě[6] či Tři květy (1989) z náměstí 8. května v Meziboří.[7] Je autorem desítek technologicky a rozměrově unikátních keramických plastik a soch v pískovci pro veřejný prostor, např. návrhu pro sochu sv. Jana Nepomuckého pro město Nepomuk (realizace spolu s ak. soch. Milanem Váchou). Vedle děl pro veřejný prostor tvořil i komorní díla - portréty a figurální plastiky.[3]

Galerie

  • herní prvek v podobě ptáka (1966), železobeton, skleněná mozaika, Erbenova ulice v Žatci
    herní prvek v podobě ptáka (1966), železobeton, skleněná mozaika, Erbenova ulice v Žatci
  • Opačný pohled na ptáka v Žatci
    Opačný pohled na ptáka v Žatci
  • Slunce (1977), v ulici nábřeží Závodu míru v Pardubicích
    Slunce (1977), v ulici nábřeží Závodu míru v Pardubicích
  • Květ (1981) v parku sídliště Severní Terasy v Ústí nad Labem
    Květ (1981) v parku sídliště Severní Terasy v Ústí nad Labem
  • Tři květy (1989) na nám. 8. května v Meziboří
    Tři květy (1989) na nám. 8. května v Meziboří
  • Tři květy detail
    Tři květy detail

Odkazy

Reference

  1. ↑ Štěpán Kotrba | abart. cs.isabart.org . . Dostupné online. 
  2. ↑ a b Osoby | abart. cs.isabart.org . . Dostupné online. 
  3. ↑ a b c SEKORA, Ondřej J. Keramika Marie a Štěpána Kotrbových. Domov. 1981, čís. 1, s. 22. 
  4. ↑ NYKLOVÁ, Milena. Vlasta. 1982-05-13, roč. 36, čís. 20, s. 32. 
  5. ↑ Květ | Vetřelci a volavky. www.vetrelciavolavky.cz . . Dostupné online. 
  6. ↑ Perla | Vetřelci a volavky. www.vetrelciavolavky.cz . . Dostupné online. 
  7. ↑ Tři květy | Vetřelci a volavky. www.vetrelciavolavky.cz . . Dostupné online. 

Externí odkazy