Řehoř Zajíc z Valdeka
V dnešním světě je Řehoř Zajíc z Valdeka téma velkého významu a zájmu širokého publika. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu v profesionální oblasti, Řehoř Zajíc z Valdeka se stal bodem sbližování pro různé pohledy a diskuse. V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Řehoř Zajíc z Valdeka, prozkoumáme jeho různé aspekty, analyzujeme jeho relevanci v různých kontextech a nabídneme panoramatický pohled, který čtenáři umožní pochopit důležitost a rozsah tohoto tématu. Prostřednictvím podrobné a přísné analýzy odhalíme složitost Řehoř Zajíc z Valdeka a nabídneme nové perspektivy, které obohatí debatu o tomto fascinujícím tématu.
| Řehoř Zajíc z Valdeka | |
|---|---|
.png) Řehoř Zajíc z Valdeka (B. Paprockiː Diadochos id est svccessio, 1602) | |
| Narození | 1235 |
| Úmrtí | 6. září 1301 (ve věku 65–66 let) Praha |
| Místo pohřbení | katedrála svatého Víta |
| Povolání | katolický kněz a katolický biskup |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Rodiče | Oldřich Zajíc z Valdeka[1] |
| Příbuzní | Zbyslav Zajíc z Třebouně[2], Oldřich Zajíc z Valdeka[2] a Budislav Zajíc z Valdeka[2] (sourozenci) |
| Funkce | pražský biskup (od 1296) biskup |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Řehoř Zajíc z Valdeka (asi 1235 – 6. září 1301, pravděpodobně Praha) byl pražský biskup.
Život
Pocházel z českého panského rodu Zajíců z Házmburka. Přibližně od roku 1270 působil jako kanovník scholastik v kapitule při katedrále sv. Víta, jež v této době byla v období svého rozkvětu, a roku 1277 se stal jejím děkanem. V této funkci vedl roku 1278 vyjednávání o papežském potvrzení a posvěcení Tobiáše z Bechyně, který jej pak 8. března 1282 vysvětil na kněze. Na návrh probošta Jana ze Sadské zvolila kapitula roku 1296 Řehoře Zajíce biskupem po zesnulém Tobiášovi z Bechyně.
Z období biskupského úřadu Řehoře Zajíce se dochovala řada listin. Zúčastnil se mj. korunovace českého krále Václava II. a byl následně přítomen položení základního kamene klášterního kostela na Zbraslavi. Řehoř Zajíc z Valdeka byl pohřben v katedrále sv. Víta.
Hrob
Byl pohřben do biskupské krypty v katedrále sv. Víta za oltářem sv. Víta, fragment ostatků a oděvu byl nalezen při průzkumu roku 1928 a uložen ve sbírkách Pražského hradu.[3]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gregor von Waldek na německé Wikipedii.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svoboda. 1984. Dostupné online.
- ↑ a b c August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl čtrnáctý. Praha: Šolc a Šimáček. 1923.
- ↑ Antonín PODLAHA, Ilustrovaný katalog pokladu chrámu sv. Víta v Praze. 2. vydání, Praha 1930, s. 107
Literatura
- Erwin Gatz: Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1198-1448, Duncker & Humblot, Berlín 2001, ISBN 3-428-10303-3, str. 585 (německy)
| Předchůdce: Tobiáš z Bechyně |
|
(25.) 26. biskup pražský 1296–1301 |
|
Nástupce: Jan IV. z Dražic |
