Čmelák zemní

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Čmelák zemní a prozkoumáme jeho různé aspekty a významy. Od svého vzniku až po svou relevanci dnes byl Čmelák zemní předmětem zájmu a studia různých oborů. V průběhu historie Čmelák zemní podněcoval zvědavost a debatu mezi odborníky a fanoušky a generoval široké spektrum názorů a teorií. Prostřednictvím tohoto článku se pokusíme osvětlit Čmelák zemní a analyzovat jeho dopad na společnost, kulturu a každodenní život. Toto fascinující téma nás vybízí k zamyšlení a zpochybnění našich vjemů a představuje obohacující a rozmanité panorama, které si zaslouží být pečlivě prozkoumáno.

Jak číst taxoboxČmelák zemní
alternativní popis obrázku chybí
Čmelák zemní
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Podřádštíhlopasí (Apocrita)
Čeleďvčelovití (Apidae)
Rodčmelák (Bombus)
Binomické jméno
Bombus terrestris
L., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čmelák zemní (Bombus terrestris L.) je v Evropě nejhojnějším a největším druhem rodu čmelák. V České republice patří mezi chráněné druhy.

Patří do druhové skupiny pollen storers, tzn. že dělnice ukládají pyl a med do zvláštních voskových nádob. Z uskladněných zásob později dělnice krmí larvy podobně, jako včely.[1]

Popis

Tělo čmeláka zemního je oválné, černé barvy se žlutohnědým pruhem za hlavou na předohrudi a uprostřed na druhém konci zadečkového tergitu a bílým koncem zadečku (čtvrtý a pátý tergit). Dělnice měří okolo 16 mm, matka 25 mm. První dělnice (o které pečuje jen matka) jsou velké jen 8 až 10 mm.

Opylovač

Patří mezi první jarní opylovače. Opyluje ovocné stromy, patří k důležitým opylovačům jetelových kultur. Sám ale nerozpozná pesticidy.[2]

Území rozšíření

Hnízdí pod zemí v početných rodinách běžně o sto i více jedincích. V ČR je rozšířen spíše v nižších a středních polohách. Vyskytuje se v celé Evropě, v Malé Asii, v severní Africe a na Kanárských ostrovech. Zavlečen byl na Nový Zéland a do Austrálie.

Odkazy

Reference

  1. ↑ PTÁČEK, Vladimír. U nás žijící druhy čmeláků. Včelařství, časopis ČSV. 2013, roč. 66, čís. 4, s. 145. ISSN 0042-2924. 
  2. ↑ New study reveals that bees cannot taste even lethal levels of pesticides. phys.org . . Dostupné online. 

Literatura

  • PTÁČEK, Vladimír. U nás žijící druhy čmeláků. Včelařství, časopis ČSV. 2013, roč. 66, čís. 3, s. 109. ISSN 0042-2924. 
  • ZAHRADNÍK, Jiří. Blanokřídlí. 1. vyd. Praha: Artia, 1987. 182 s. S. 170–171. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.