Tento článek se bude věnovat tématu Červené blato, který vzbudil velký zájem v různých oblastech. Červené blato upoutal pozornost výzkumných pracovníků, akademiků, odborníků i široké veřejnosti díky své relevanci dnes. V tomto článku budou zkoumány různé přístupy, úhly pohledu a aspekty související s Červené blato s cílem poskytnout širokou a kompletní vizi této problematiky. Od jeho původu až po jeho důsledky ve společnosti bude důkladně prozkoumáno, co Červené blato znamená a jeho dopad v různých kontextech. Kromě toho budou analyzovány možné budoucí perspektivy a trendy související s Červené blato, aby bylo možné porozumět jeho dlouhodobé projekci.
![]() Červené blato | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
![]() Rašeliniště | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 21. září 1953 |
Vyhlásil | Ministerstvo kultury |
Nadm. výška | 465–475 m n. m. |
Rozloha | 403,58 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Kraj | Jihočeský |
Okresy | České Budějovice Jindřichův Hradec |
Umístění | Byňov, Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí, Těšínov |
Souřadnice | 48°51′26″ s. š., 14°48′32″ v. d. |
![]() ![]() Červené blato | |
Další informace | |
Kód | 2465 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Červené blato je národní přírodní rezervace a evropsky významná lokalita ležící na okraji CHKO Třeboňsko jihovýchodně od Šalmanovic. Národní přírodní rezervace se rozkládá na pomezí okresů České Budějovice a Jindřichův Hradec na třech katastrálních územích: Byňov, Těšínov a Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí.
Na území rezervace se od roku 1774 těžila rašelina pro blízkou sklářskou huť. Těžba rašeliny byla ukončena ve 20. století. V roce 1953 bylo území rašeliniště vyhlášeno rezervací sloužící zejména k ochraně přirozeného krajinného pokryvu. Rozloha rezervace je 403 ha.
Celé území je protkáno sítí kanálů a stružek, které během těžby rašeliny sloužily k odvádění vody. Nyní je odvodňovací systém zahrazován, aby voda zůstávala v území a zůstal tak zachován krajinný ráz tundry. Vegetace území je tvořena zejména borovicí blatkou (Pinus uncinata subsp. uliginosa), rojovníkem bahenním (Rhododendron tomentosum), suchopýrem pochvatým (Eriophorum vaginatum), borůvkou (Vaccinium myrtillus) a brusinkou (Vaccinium vitis-idaea). Na některých místech roste klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos) a lze zde najít i některé vzácné druhy jako například rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia).
Přístup do rezervace je možný ze silnice II/154 spojující Nové Hrady a Třeboň. Jihovýchodně od osady Jiříkovo Údolí je odbočka vpravo a malé parkoviště. Územím rezervace je vedena naučná stezka informující návštěvníky o zajímavostech území. Na podmáčených a vratkých místech je stezka tvořena podvalovým chodníčkem, který dotváří unikátní atmosféru severské tundry.